Středeční předčasné parlamentní volby v Nizozemí mají dva velké vítěze. Jsou jimi liberálové z VVD a strana PVV známého poslance a antiislamisty Geerta Wilderse. Ten před svými příznivci na povolebním shromáždění v noci k uvedl, že jeho snaha dostat se do vlády je absolutní. Jeho možnosti už ale takové nejsou.
Připomeňme si výsledky hlasování (viz tabulka). Těsným vítězem voleb do dolní komory nizozemského parlamentu (Generální stavy) jsou pravicoví liberálové z Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD) vedení Markem Ruttem, kteří obsadí 31 míst ve 150 členném parlamentu.
Hned za nimi se s 30 křesly umístili sociální demokraté (PvdA) na čele s volebním "tahounem" jejich kandidátky (tak se mu v holandštině říká) Jobem Cohenem, exprimátorem Amsterdamu. Je zajímavé, že socialisté zvítězili ve čtyřech největších městech Nizozemí: Amsterdamu, Rotterdamu, Haagu a Utrechtu.
Třetí příčku obsadila Strana pro svobodu (PVV) kritika islámu Wilderse. Na jeho triumfu, jak úspěch antiislamisty hodnotí část domácích médií, se lze dívat z několika úhlů. Jako na velký úspěch, protože PVV posílila v parlamentu z dosavadních devíti na 24 poslance, tak jako na určité zklamání, neboť loni a ještě začátkem letoška se partaj měsíce držela na špici popularity.
V jednu chvíli se jí v průzkumech přisuzovalo až 32 křesel a Wilders se v diskusích přetřásal jako možný budoucí premiér.
Profil pravděpodobného nizozemského premiéra Marka Rutteho
Z prvního místa, ve volbách před čtyřmi lety, se na čtvrté popadla Křesťanskodemakratická výzva (CDA) premiéra Petera Balkenendeho, který přes několikerý krach kabinetu působil jako nizozemských premiér osm uplynulých let. Na haagské poměry lze hovořit o "éře Balkenendeho". Ta ale končí neslavně.
Premiér na sebe vzal hlavní odpovědnost za drtivou porážku a končí jako premiér i coby poslanec. Přesto se s CDA počítá ve variantách hned několika koalic.
Několik hodin po uzavření volebních místností, když už výsledky hlasování byly postupně jasné, se Wilders před svými příznivci jen pýřil radostí a zdůrazňoval, že se s PVV (ještě nedávno v podstatě strana jednoho muže) musí počítat a že chce každopádně do koaliční vlády. Hlas mu dalo půldruhého milionu voličů.
K úspěchu mu gratulovali Rutte ("nádherný výsledek") i Cohen ("respektujeme ohromný nárůst podpory..."), z něhož si Wilders udělal v předvolební kampani až nepřítele číslo jedna.
Také skutečnost, že vítězná strana VVD získala jen pětinu křesel v parlamentu, činí sestavování budoucí vládní koalice značně obtížným. Partajní krajina je extrémně rozdrobená na malé kousky. Jasné je zatím jen to, že vládu se pokusí sestavil třiačtyřicetý Rutte (VVD), bývalý hospodářský manažer, jenž už oznámil kandidaturu na úřad premiéra. Byl by to první předseda vlády za VVD od první světové války.
ČTĚTE TAKÉ: Nizozemské volby skončily patem, premiér oznámil konec
Nizozemí volí. Kritik islámu propadl na čtvrtou příčku
Přes určitý odpor ve své straně vůči Wildersovi prohlásil opakovaně Rutte, že neodmítá předem koaliční jednání s žádnou stranou. To naopak učinila PVdA, která s antiislamistou nechce za žádnou cenu ve vládě sedět.
Pro Wilderse se tak možnosti koalic, na nichž by se jeho strana podílela, výrazně snižují. V současné době se zmiňují maximálně tři z možných dvanácti. To pro PVV není zrovna povzbudivé. Jde o následující koalice: VVD + PVV + CDA + Křesťanská unie (81 křesel), VVD a PVV + CDA + SGP (ortodoxní kalvinisté, 81 křesel) a VVD + PVV + CDA (76 křesel). Pro část křesťanských demokratů je ale Wilders zosobněním zla a neblahou vizitkou pro zemi navenek. Pro zemi, jejíž blahobyt se opírá hodně o export.
Mark Rutte už před volbami k překvapení mnohých prohlásil, že by chtěl vládu se stavit do tří týdnů. Velmi ambiciózní představa v zemi, kde se po 2. světové válce skládaly vládní puzzle v průměru 87 dní.
Podle tradice je nyní na tahu panovnice Beatrix - a v královském paláci Wilders zrovna fanoušky nemá. Královna ale musí zůstat naprosto nestranná, už jen náznak něčeho jiného by vyvolal v médiích bouři.
Den po hlasování přijímá Beatrix poradce, jimiž jsou viceprezident Státní rady Hermann Tjeenk Willink, předsedy dolní a horní komory parlamentu, dále pak šéfy poslaneckých frakcí, kteří se už dnes dopoledne sešli se svými ovečkami, aby debatovali o výsledku voleb. Následně královna vyzve jednoho nebo více takzvaných informátorů, aby prozkoumali možnosti budoucí vládní koalice, která by měla mít většinu v parlamentu nejméně 76 křesel.
Dolní parlamentní komora v Haagu se k první schůzi sejde nejdříve 17. června, což je dva dny poté, co se oficiálně vyhlásí výsledky voleb. Jako nepravděpodobnější budoucí koalice zmiňují holandská média ty, v nichž tvrdý kritik islámu a islamizace Evropy Wilders nemá zastoupení. Jde o VVD + PvdA + CDA, dále o VVD + PvdA + D66 a Zelená levice či o VVD + CDA + SP + D66.
Složité debaty o možných koalicích
Pokud se Wildersovi nepodaří do kabinetu dostat, vyslovili už někteří holandští politologové prognózu, že i přes nynější volební úspěch začne jeho strana ztrácet na oblibě.
V případě účasti na koalici už známý antiislamista připustil, že by jeho strana musela přistoupit na některé kompromisy. Na předvolebních shromážděních brojil proti velkým bankám, liberalizaci pracovního trochu a věk odchodu do důchodu by rád zachoval na 65 letech.
V Afghánistánu už jeho země udělala dost a její účast na příštích vojenských misích v zahraničí by měla být velmi omezená a výběrová. Peníze ušetřené na armádě mají jít policii, agitoval Wilders. Stát se má podle něj také více starat o důchodce, postižené a zvířata.
Pokud jde o jeho hlavní politický postoj - proti islámu, patří k hlavním bodům jeho volební kampaně následující: totální zastavení imigrace z muslimských zemí, což souvisí s širším bojem proti islamizaci Evropy. Udělování azylu maximálně tisícovce lidí ročně. Žádné dvojí občanství.
ČTĚTE TAKÉ: Antiislamisté triumfují v obecních volbách v Nizozemí
Wildersové všech zemí, spojte se!
V Nizozemí budou cizinci buď pracovat, anebo se vrátí domů. Žádné státní dotace na integrační kurzy - kdo nesloží zkoušky, šupem domů. Ve volebním klipu PVV přilétají do Nizozemí letadla plná muslimů, kteří se v zemi tulipánů chtějí mít jako prasata v žitě.
Získaná křesla v parlamentu roku 2006 (sloupek vlevo) a 9. června (vpravo)
Foto: peil.nl, Profimedia a ČTK/AP
