Srbský premiér Vojislav Koštunica ve čtvrtek vystoupil v televizi, aby Srby připravil na bezprostředně hrozící odtržení historické součásti území jejich státu - jižní provincie Kosovo.
I když šéf kabinetu trvá na tom, že se Bělehrad Kosova nikdy nevzdá, tamější Albánci se chystají nezávislost vyhlásit už v neděli. Tedy devět let poté, co se po zásahu NATO proti srbským silám organizujícím etnické čistky v provincii ujala vlády v Kosovu OSN.
ČTĚTĚ TAKÉ: Nezávislé Kosovo? Možná už v neděli
Nezávislé Kosovo podporují klíčoví hráči na mezinárodní politické scéně - USA a velká část Evropské unie. Srbsko a Rusko jsou proti. Co se začne dít potom, co se Kosovo stane státem, ale zatím jasné není. Agentura Reuters nabízí několik možných scénářů:
Scénář 1: Západ Kosovo uzná, začne fungovat mise EU
Spojené státy americké, Británie, Německo, Francie a Itálie Kosovo okamžitě uznají. V druhé vlně tak učiní i většina ostatních členských zemí EU až na Kypr, Řecko, Rumunsko, Bulharsko, Slovensko a Španělsko.
Rozhodnutí EU zahájit civilní misi dvou tisícovek policistů a soudců vstoupí v platnost úderem páteční půlnoci. Mise přebere úkoly od pracovníků OSN během čtyřměsíčního přechodného období.
Srbsko zareaguje odvoláním velvyslanců ze zemí, které Kosovo uznají, ale nepřeruší s nimi diplomatické styky. Kosovo schválí novou vlajku, státní symboly a hymnu. Oficiální oslava nezávislosti za účasti hlav států a dalších hodnostářů se uskuteční o dva týdny později.
Scénář 2: Srbsko bude apelovat na kosovské Srby, aby odtržení odmítli
S podporou Bělehradu 120 tisíc Srbů v Kosovu nezávislost pravděpodobně odmítne. Podle zpráv médií by Srbové na severu Kosova mohli zformovat vlastní parlament ještě před vyhlášením nezávislosti.
Bělehrad zřejmě posílí síť paralelně fungujících institucí - například v administrativě, školství nebo zdravotnictví - které jsou určeny pro Srby, a tím de facto posílí etnické rozdělení regionu. Srbové na severu Kosova odmítnou jakoukoli spolupráci s misí EU, ale nebudou žádat odchod sil NATO.
Západ neočekává, že by Srbové začali hromadně prchat z Kosova; srbská menšina bude území opouštět postupně, tak jak se to dělo během uplynulých devíti let po válce. Ještě se uvidí, jak daleko Srbsko zajde ve svých snahách formálně připojit ke svému území sever Kosova.
Scénář 3: Srbsko začne uplatňovat protiopatření vůči novému státu
Srbsko začne uplatňovat "akční plán", jež stanoví protiopatření vůči novému státu. Podle analytiků může jít o uzávěru hranic, obchodní embargo a odmítnutí uznat kosovské pasy. Srbsko také může přerušit dodávky elektřiny a vody, ale také telefonní a internetové linky, které jsou stále v rámci Srbska a Kosova úzce propojené. Bělehrad však vyloučil vojenskou odpověď na odtržení separatistické provincie.
Scénář 4: Srbsko bude čelit politické krize
Už nyní křehké spojenectví v srbské vládní koalici se zhroutí kvůli sporům o to, jakým směrem se má země po ztrátě části svého území vydat. Nacionalisticky uvažující premiér Vojislav Koštunica bude vyzývat k odmítnutí další integrace do EU, což ale odmítá Demokratická strana prezidenta Borise Tadiče.
Předčasné volby budou svolány na květen, což bude další příležitost pro jakési referendum o tom, zda má země směřovat na západ ke spojenectví s EU či na východ ke spojenectví s Ruskem. Ultranacionální Radikální strana Srbska dále posílí svou pozici nejsilnější politické síly.
Scénář 5: Hrozba násilných střetů
Neústupní příslušníci albánské menšiny v Makedonii a v jihosrbské oblasti Preševského údolí události v Kosovu bedlivě sledují a někteří nekompromisní vůdci místních komunit dokonce začínají mluvit o výměně území v případě rozdělení Kosova.
Ačkoli příslušníci kosovské osvobozenecké armády odevzdali koncem války z let 1998 až 1999 zbraně, v Kosovu je stále přibližně 400 tisíc zbraní držených nelegálně, například zločineckými gangy. Malé nacionalistické skupinky - jak srbské tak albánské - jsou ochotny zbraně použít k obraně svých zájmů, ale 16 tisíc příslušníků sil NATO by mělo garantovat, že nepropuknou vážnější násilné střety.
Foto: AP
