Kypr uvízl ve slepé uličce mezi Tureckem a EU

Loňské naděje, že se podaří překonat rozdělení středomořského ostrova, vyprchávají. Neúspěch rozhovorů o sjednocení ale může mít vážné následky pro přístupové rozhovory Turecka do EU.

Odbavení na modrobíle pruhovaném hraničním přechodu na nikosijské ulici Ledra trvá jen několik minut.

Pohraničníci z turecké části Kypru si rutinně poznamenávají jména návštěvníků a čísla jejich dokladů a rozdávají razítka. To je všechno. Pak už nestojí turistům nebo Řekům, kteří chtějí navštívit severní část ostrova, ale ani Turkům, kteří nakupují v jižní, bohatší části města, nic v cestě.

ČTĚTE TAKÉ: Ke sjednocení Kypru zrychleným tempem. Schůzky týdně
                        Sjednocení Kypru zdržuje dohoda o autonomii
                        Na Kypru padla další bariéra mezi Řeky a Turky

Pětatřicet let trvalo, než z ulice Ledra zmizely barikády a ostnatý drát. Otevření hraničního přechodu v centru města v dubnu 2008 mnoho obyvatelům ostrova dalo naději. Mluvili láskyplně o „naší Braniborské bráně," píše švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung.

Demonstrativní nezájem

Z pohledu řeckých obyvatel ostrova není demarkační linie, která od roku 1974 rozděluje ostrov včetně hlavního města, legálmí. Řekové by nejraději všechny dělící čáry smazali a obnovili starou Kyperskou republiku. Proto také nemají na ulici Ledra hraniční přechod. Řečtí policisté ve služebně naproti tureckého přechodu předvádějí návštěvníkům demonstrativní nezájem o dění na hranici, kterou neuznávají.

Na turecké straně je situace opačná. Solidně zbudované a počítači vybavené hraniční přechody naznačují, že Turci považují rozdělení ostrova za trvalé. V roce 1983 vyhlásili Tureckou republiku severního Kypru, kterou ale jako nezávislý stát uznává jen Turecko. V této části ostrova je také přes čtyřicet tisíc tureckých vojáků. Řekové považují tyto jednotky za okupační síly.

Evropská unie přijala v roce 2004 kromě zemí střední Evropy a Malty i Kypr. Turecku na oplátku přislíbila zahájení rozhovorů o členství. Od té doby je Kypr také palčivým vnitřním problémem Evropské unie. Unijní úředníci rozhodli, že severní část Kypru je sice součástí EU, ale vzhledem k přítomnosti tureckých jednotek není pod kontrolou Kyperské republiky, a proto zde evropská legislativa neplatí. Zároveň tedy nemají kyperští Turci stejná práva, jako ostatní obyvatelé Evropské unie. Přechod na ulici Ledra tak Evropská unie také neuznává.

Staré problémy

Na jaře 2008 vyhrál volby na jihu ostrova komunista Dimitris Christofias, který dohodu se Severem vyhlásil za jednu ze svých priorit. Nedlouho poté, byl otevřen nikosijský hraniční přechod a jednání mezi oběma stranami slibovala brzké ukončení nejdelšího evropského konfliktu. I tureckokyperský prezident Mehmet Ali Talat se na perspektivy jednání díval optimisticky: „Dobrá vůle a vzájemná důvěra nás může dovézt k vyřešení kyperské otázky do konce roku," řekl loni.

Od té doby jednali vůdci obou částí ostrova vcelkem osmnáctkrát. Všechna setkání prý proběhla ve „velice pozitivní atmosféře". Oba politici ale naráželi na úplně stejné problémy jako jejich nacionalističtí předchůdci. Především šlo o otázku pravomocí centrální vlády sjednoceného ostrova a jejich rozdělení mezi Řeky a Turky.

Deziluze Turecka

Největší překážka sjednocení ale leží v otázce takzvaných garančních mocností. Zakládající dokument Kyperské republiky jmenuje Turecko, Řecko a Velkou Británii jako garandční mocnosti, které mají právo na ostrově vojensky zasáhnout. A Turecko se odmítá tohoto práva vzdát, Kypr ale na zrušení pravomocí všech garančních mocností trvá. Christofias říká, že si přeje vstup Turecka do Evropské unie, ale „klíč k tomu leží v Ankaře, ne v Nikosii."

Kyperský konflikt už Turecku několikrát uškodil. Poškozuje vztahy nejen se západním sousedem země, ale i jinak pevné spojenectví se Spojenými státy. Když ale premiér Recep Tayyip Erdogan začal kvůli Evropské unii znovusjednocení ostrova podporovat, začali armádní generálové plánovat puč.

Nyní kyperská otázka kalí rozhovory s Evropskou unií. Ankara má podle principů celní unie otevřít turecké přístavy a letiště všem zemím Evropské unie, kyperské lodě a letadla ale do Turecka stále nemají přístup. Turecká vláda zdůvodňuje svoje váhání tím, že unie zmrazila jednání o devíti důležitých kapitolách přístupových smluv včetně energetiky právě kvůli otázce Kypru.

Turecko tak ztrácí naděje na členství. Spolu s iluzemi Ankary o brzkém vstupu do Unie ale také mizí její ochota ke kompromisům v otázce lidských práv nebo právě Kypru. V současné atmosféře nedůvěry chtějí turkospektici v EU a euroskeptici v Turecku úplné zmražení rozhovorů. To by ve svém důsledku také znamenalo, že hraniční přechod uprostřed kyperského hlavního města bude i nadále potřeba.

Foto: Wikimedia Commons/Steffen Löwe Gera, Reuters