Lídři EU se hádají o obsazení nejvlivnějších funkcí

Premiéři a prezidenti členských zemí Evropské unie se v noci na čtvrtek nedohodli na obsazení pozic stálého předsedy vrcholných schůzek a šéfa unijní diplomacie. O tom, kdo v nadcházejících letech získá obě přední funkce, budou zástupci osmadvacítky jednat znovu na konci srpna. Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky se země dohodly, že do konce července předloží své návrhy na personální obsazení Evropské komise.

"Popravdě řečeno, já jsem odmítl hlasovat dílčím způsobem, aniž bych přesně věděl, jak se bude dál vyvíjet diskuse. Kdo bude předsedou Evropské rady (summitů EU), jak bude složena Evropská komise. Dílčím způsobem, salámovou metodou podle mého názoru nelze odpovědně postupovat," prohlásil na tiskové konferenci po nočním jednání Sobotka. Nový summit k tématu je naplánován na sobotu 30. srpna.

Otázka budoucího šéfa unijní diplomacie musí být podle jeho názoru řešena v kontextu obsazení celé komise. Vysoký zástupce EU pro zahraniční politiku je totiž místopředsedou EK, jeho jmenování ale řeší předseda komise společně s členskými zeměmi. Sobotkovi také vadilo, že se nyní nediskutovalo o osobě budoucího stálého předsedy jednání unijních zemí, tedy politika, který od prosince ve funkci nahradí Hermana van Rompuye.

Už od začátku bylo podle Sobotky navíc jasné, že v otázce nástupce Catherine Ashtonové v čele diplomacie EU nyní chybí "potřebná politická a geografická rovnováha". Česko a také další země ze středu a východu Evropy žádají, aby jednu z vysokých funkcí zastával politik právě z této části unie.

Německá kancléřka Angela Merkelová připustila, že požadavek zemí střední a východní Evropy na některý z předních postů je pochopitelný. "Na každou regionální skupinu by se měl brát zřetel, je ale také třeba vzít v potaz velikost dané země," řekla kancléřka. Podle ní ale existuje závislost mezi rozdělením resortů v Evropské komisi a personálním obsazením nejvyšších úřadů EU, a proto by se mělo o nich rozhodovat najednou.

Podle Van Rompuye, který středeční summit svolal, je "možná trochu nešťastné, ale rozhodně ne dramatické", že se nyní lídři unijních zemí nedokázali shodnout. Připomněl, že v minulých týdnech o personálních otázkách vedl osobní i telefonické konzultace. "Došel jsem k závěru, že ještě nejsme v bodu, kdy můžeme najít konsensuální řešení celého personálního balíku," vysvětlil.

Už před summitem bylo zřejmé, že se spor povede o funkci vysokého představitele EU pro zahraniční politiku. Itálie do funkce prosazovala svou ministryni zahraničí Federiku Mogheriniovou. Proti její nominaci se ale stavěly především země střední a východní Evropy, které Mogheriniovou považují příliš vstřícnou vůči Rusku.

Představitelé osmadvacítky také měli jednat o tom, kdo vystřídá v úřadu "evropského prezidenta", tedy stálého předsedu summitů Hermana Van Rompuye. Nejčastěji v této souvislosti padalo jméno dánské premiérky Helle Thorningové-Schmidtové, která ale odmítla tvrzení, že je kandidátkou na tuto funkci.