Volby
Macrona bere pařížská střední vrstva jako nucený kompromis

Představitelé pařížské střední vrstvy budou volit v neděli v druhém kole prezidentských voleb centristu Emmanuela Macrona, kterého považují za vynucený kompromis. Voliči, kteří v prvním kole spíše dávali přednost konzervativci Françoisi Fillonovi, vědí i bez jeho výzvy, aby volili Macrona, že je v jejich zájmu nacionalistku Marine Le Penovou za každou cenu zastavit. 

"Nakonec jsem volil Macrona, aby v druhém kole proti sobě nestáli Fillon a Le Penová," svěřil se 48letý Raphaël Choserot, podle kterého šlo o "volbu rozumu". Dobře ví, že Macron je schopen daleko víc než Fillon posbírat hlasy napříč politickým spektrem pro střetnutí s Le Penovou. Hlavně když Fillona potopil skandál kolem fiktivního zaměstnávání jeho ženy jako parlamentní asistentky za horentní sumy. Navíc je pro mnoho voličů sympatické, že nepatří k zavedenému politickému pravolevému establishmentu, což je výhodou i Le Penové.

"Opravdovou výzvou tak pro Macrona budou červnové parlamentní volby," řekl dále tento manažer ve správcovské společnosti. Sám pro Macronovo hnutí Vpřed! nehodlá hlasovat ani náhodou, vrátí se jako mnoho jeho přátel k tradičním velkým stranám, tedy konzervativní pravici nebo socialistům.

"Pro Macrona bude těžké získat v parlamentu většinu," upozornil Choserot s tím, že socialistického kandidáta v prvním kole Benoîta Hamona v prvním kole voleb podpořilo jen 6,5 procenta voličů, a že Socialistická strana je tak politicky "mrtvá". V parlamentních volbách má ale demokratická levice podle něj velký potenciál a mohla by se vrátit k 20 až 30 procentům hlasů.

Podle šestačtyřicetileté Alexandry Manosové představuje Le Penová stále ještě velké nebezpečí, a je tedy nutné, byť pro některé se sebezapřením, volit Macrona. Plně se shoduje se slovy politika pravicových republikánů Xaviera Bertranda. "Národní frontě se daří dobře, protože Francii se daří špatně. Potřebuje, aby byly problémy. Nežádejte po nich, aby problémy řešili. Oni potřebují, aby vznikaly," zdůraznil politik krátce po prvním kole voleb.

I jiní si všímají paradoxu celého hnutí Le Penové, pro kterou je ve skutečnosti výhodnější těsně prohrát, protože se může uzavřít do své role neustálého kverulanta, který není s to přijít s vlastními řešeními.

Šestačtyřicetiletá Ariane Corbletová se ztotožňuje s názorem francouzské spisovatelky Justine Lévyová, podle níž vhodit do urny prázdnou obálku v nynější situaci není, jak si mnozí voliči myslí, vyhnout se výběru mezi "morem a cholerou". V případě vítězství Macrona, u kterého nelze pochybovat, že jde o demokrata, bude možné i pak ho kritizovat a stát proti němu. Nejde tedy pro lidi o volbu mezi někým, koho nesnášejí, a někým, koho nesnášejí méně. Lévyová varuje stále před nebezpečím, které představuje ve skutečnosti nenávistná ideologie prosazovaná Le Penovou.

Podle Choserota snad Francouzům dostatečně ukázala svou pravou tvář při středeční televizní debatě s Macronem, a připravila se tak o volební vítězství. Nejlépe ji podle něj vyhodnotil odpoledník Le Monde, který ji označil za "mistra extremismu", který je připraven využít všech obav lidí, prohlubovat mezi všemi příkopy a přiživovat všechny jejich noční můry.

Choserot se také pozastavil nad tím, že podle průzkumů byla Le Penová vítězkou debaty pro zhruba 30 procent dotázaných, a připomněl, že nacionalistická politička pronesla dvě desítky vyložených lží a dezinformací. Není přitom jediný, který se obává, že Le Penová začala importovat na francouzskou politickou scénu "manýry" zavedené v amerických prezidentských volbách nynější hlavou státu Donaldem Trumpem, s nímž mnozí evropští nacionalisté sympatizují.