Nepotomci Alexandra
Makedonie staví sporné monumenty. Partyzánské chátrají

Památníky oslavující partyzánské hnutí za druhé světové války byly kdysi v Makedonii hrdými místy. Co se však k moci dostala Vnitřní makedonská revoluční organizace-Demokratická strana makedonské národní jednoty (VMRO-DPMNE), řada z nich zpustla, uvedl zpravodajský portál BalkanInsight.com.

Příznivci jugoslávského partyzánského hnutí jsou rozezleni, že památníky připomínající toto období, nyní chátrají. Kontroverzní na celé záležitosti je navíc to, že pravicová strana VMRO-DPMNE premiéra Nikoly Gruevského utrácí obrovské sumy za monumenty zcela odlišného druhu.

Gruevského oblíbený projekt označovaný jako Skopje 2014 je velkolepým pokusem dát nový kabát zašedlým oblastem v centru metropole pomocí umění a architektuře inspirované antikou. Částky putující na tyto monumenty, jako jsou například sochy Alexandra Velikého a Filipa Makedonského, se počítají ve stovkách milionů eur.

Mezitím nehledě na svůj historický význam se muzeum druhé světové války ve středomakedonském Prilepu mění v ruinu. Popraskané stropy, stěny zničené vlhkem a nebezpečí elektrických zkratů jsou jen některé problémy trápící toto místo.

Muzeum stojí v místě, kde 11. září 1941 členové makedonského odboje vypálili první rány proti bulharským okupačním jednotkám. Bulharští vojáci používali budovu jako věznici a policejní stanici. Tato událost se připomíná jako počátek makedonského boje za svobodu. Kvůli rozsáhlým poškozením je muzeum pro návštěvníky již rok uzavřeno. Úřady musejí najít asi 100 tisíc eur na potřebné opravy.

Dalším příkladem nedbalosti úřadů je památník druhé světové války ve městě Veles, který chátrá již desetiletí. Někteří se dokonce obávají, že se kvůli nadměrné vlhkosti může brzy zcela zhroutit. Kdysi moderní budova, postavená před 30 lety, se chlubí největší dokončenou mozaikou v Makedonii. Jde o tříleté snažení umělce Petara Mazeva. V budově jsou také ostatky Koče Racina, jednoho z nejoslavovanějších makedonských básníků té doby.

Osm let úřady opakují, že se s rekonstrukcí téměř zřícené stavby brzy začne, ale doposud se vykonalo jen málo. Rozsáhlá historická expozice partyzánského hnutí v Prilepu je na tom trochu lépe. Skládá se z fotografií, dokumentů, náčrtů, zbraní, munice a novinových výstřižků, patří k ní i velké fresky a nástěnné malby věnované partyzánům.

"Nic nebylo za posledních více než 28 let obnoveno, zařízení je v zoufalém stavu," tvrdí ředitelka muzea Gordana Danilovská Spirovská. Dodala, že cenná sbírka je ohrožena kvůli bídným atmosférickým podmínkám.

"K zastavení dalšího úpadku a obnovení někdejšího stavu potřebuje celé místo okamžitou renovaci interiérů a také zásadní přestavbu," řekla Danilovská Spirovská. Ministerstvo kultury nedávno vyčlenilo 30 tisíc eur na rekonstrukční práce. Je to jen začátek, protože jde o méně než polovinu potřebné sumy.

"Chceme památník opravit co nejdříve. Bude to skvělý příspěvek k zachování památek a rozvoji kulturní turistiky," řekla ministryně kultury Elizabeta Kančeská Milevská.
Vedení památníku ve Velesu však stále na zájem úřadů čeká. "Nejsou zde žádné dodávky elektrické energie a žádný personál, který by se o prostory staral," prohlásil historik a současný manažer památníku Marin Klifov. "Pouze jeden z někdejších devíti zaměstnanců zde ještě pracuje," dodal.

"Denně se zde krade, takže jsme uskladnili některé z významnějších předmětů mimo památník."

Představitelé města nešetří silnými výrazy, ale zatím přislíbili jen málo konkrétních činů. Přiznávají také, že krádeže jsou zde problém. "Byla by škoda, kdyby stavba se všemi svými hodnotami zůstala nechráněná. Může za to nejen čas, ale také bezohlední obyvatelé, kteří přispívají ke zkáze," řekl starosta Goran Petrov.

Představitelé Velesu přiznávají, že největší makedonskou mozaiku ohrožuje vlhko a že místní pravidelně podnikají na místo nájezdy a ve sběrnách poté prodávají ukradené kovy. Město chce problém vyřešit příští rok instalací videokamer.

Makedonské úřady také tvrdí, že v žalostném stavu jsou i další historické památky, nejen ty partyzánské. "Rozpočet vyčleněný na památníky je příliš malý, aby pokryl všechny náklady na jejich ochranu," tvrdí Zoran Georgiev z památkového úřadu. "Hospodářská krize si vybírá svou daň."