Téma TÝDNE
Migrační pakt OSN, který se nelíbí: v čem je problém?

Členské státy OSN v létě odsouhlasily návrh globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci, který by měl být ratifikován na prosincovém summitu v Maroku. Proti dohodě se už předem postavily Spojené státy. Později ji odmítly podpořit také Maďarsko, Rakousko a čerstvě i Bulharsko. S velkou pravděpodobností ji nepodepíše ani Česká republika. O co v dokumentu vlastně jde?

Záchrana lidských životů, zefektivnění boje proti pašování lidí a důkladná výměna informací na mezinárodní úrovni při řešení migrační krize. To jsou hlavní cíle dohody, na nichž se v červenci shodlo 192 členů OSN. Dokument, který mají do konce roku schválit jednotlivé státy, mimo jiné doporučuje nerozdělovat rodiny běženců a zadržovat migranty pouze v případě, kdy je to nevyhnutelné, tedy až po vyčerpání všech ostatních možností. Pakt ovšem pouze vymezuje rámec spolupráce a není právně závazný. Jednotlivé země, jež ho schválí, nebudou nuceny zavádět všechna zmíněná opatření.

Americký prezident Donald Trump přesto už loni v prosinci předeslal, že dohodu nepodpoří, protože je neslučitelná s migrační politikou USA a znemožnila by účinnou ochranu hranic Spojených států. V červenci se z jednání stáhlo Maďarsko, podle nějž pakt ohrožuje jeho bezpečnostní zájmy a zvýhodňuje africké, latinskoamerické a ostrovní státy na úkor jiných. V podobném duchu se později vyjádřilo i Rakousko.

Český obrat

Výhrady k dohodě mají také Polsko, Itálie, Japonsko a Česká republika. V době uzávěrky TÝDNE nebylo známo oficiální stanovisko české vlády, která se má vyjádřit do 15. listopadu. Šéf diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD), jenž pakt původně podporoval, nicméně v tiskovém prohlášení uvedl, že "při vyjednávání o úmluvě nebyly akceptovány všechny české výhrady" a "vše směřuje k tomu, že pakt odmítneme". Dodal, že zahraniční partneři snad český postoj pochopí, "aby nás toto rozhodnutí neizolovalo v situaci, kdy přes devadesát procent všech států chce pakt naopak přijmout".

Petříček nicméně otočil až poté, co premiér Andrej Babiš (ANO) v Poslanecké sněmovně prohlásil, že se mu pakt nelíbí, neboť některé jeho pasáže mohou být zavádějící. "Dochází tam ke stírání rozdílů mezi legální a nelegální migrací. Jsou tam věci, které se dají interpretovat různě," řekl.

Předseda ČSSD Jan Hamáček, Petříčkův předchůdce na ministerstvu zahraničí, dohodu původně také hájil. Především se snažil vysvětlit, že dokument nijak neomezuje suverenitu jednotlivých států při rozhodování o tom, koho a za jakých podmínek pustí na své území. "Nepředává národní kompetence na úroveň OSN nebo Evropské unie," zdůraznil. Odmítl navíc, že by dohoda definovala migraci jako základní lidské právo, jak tvrdí někteří její odpůrci, mezi nimi maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. "To prostě není pravda.

Dokument hovoří pouze o lidských právech migrantů jako o univerzální zásadě," zdůrazňoval ještě v září Hamáček. Po Babišově prohlášení už jednání o migračním paktu nekomentoval.

Vágní jazyk OSN

V dokumentu se doslova uvádí, že "uprchlíci a migranti mají nárok na stejná univerzální lidská práva a základní svobody, jež musí být vždy respektovány a plněny. Nicméně představují odlišnou skupinu, pro niž platí samostatný legální rámec. Jen oni mají nárok na specifickou mezinárodní ochranu definovanou Úmluvou o právním postavení uprchlíků".
Dlouhý a spletitý text vytyčuje celkem 23 základních bodů, jejichž formulace občas vyznívá poněkud vágně. Dokument mimo jiné doporučuje posílit nadnárodní reakci na pašování lidí, zlepšit flexibilitu cest pro migrační regulaci a spolupracovat při udržitelné reintegraci uprchlíků. "Plán psaný dokonalou OSNštinou je možná slibný a ambiciózní, ale také velmi neurčitý, pokud jde o jeho uvádění do praxe," okomentoval dohodu španělský deník La Vanguardia.

MNOHEM VÍCE SI PŘEČTĚTE V AKTUÁLNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ JE PRÁVĚ V PRODEJI!