Dohodu členských zemí Evropské unie na reformě azylového systému bloku od úterního jednání ministrů vnitra osmadvacítky nečeká ani předsednické Bulharsko. Schůzka tak podle bulharského ministra vnitra Valentina Radeva může být jen dobrým základem k podobné diskusi unijních prezidentů a premiérů na summitu koncem měsíce.
Atmosféra se zhoršila po nedávných volbách v Itálii a Slovinsku, řekla při příchodu švédská ministryně pro migraci Heléne Fritzonová. Novým italským ministrem vnitra je šéf protiimigrační a euroskeptické Ligy Matteo Salvini. Ten sice dnes ještě do Lucemburku nedorazil, dopředu se ale nechal slyšet, že Řím odmítá Bulharskem předložený zatím poslední pokus o kompromis. Itálie se tak jednoznačně zařadila mezi státy, které dohodu odmítají, byť z opačných důvodů než středoevropské země jako Maďarsko, Polsko či Česká republika.
Právě zjevná nemožnost najít dohodu ještě před červnovým summitem bloku vedla komisaře pro vnitro Dimitrise Avramopulose k poznámce, že "kvůli prodloužení vyjednávání o pár týdnů se svět nezboří".
S prvním návrhem reformy azylového, takzvaného dublinského systému, přišla Evropská komise v květnu 2016 a od té doby si na hledání konsensu vylámala zuby předsednictví Nizozemska, Slovenska, Malty i Estonska. Hledaná reforma je přitom podle Avramopulose jen "částí větší skládačky", kterou unie reagovala na migrační krizi let 2014 a 2015. "Za tři roky jsme udělali velký pokrok," míní komisař.
Lucemburský ministr vnitra Jean Asselborn při příchodu s unaveným úsměvem poznamenal, že ho teď čeká už 33. kolo diskusí o reformě. "Mám pochybnosti, že se dnes dostaneme ke kompromisu. Určitě bude do Velikonoc. Akorát nevím, kterého roku," řekl.
Loni v prosinci dala vrcholná schůzka EU bulharskému předsednictví čas na nalezení shody všech členských zemí do summitu na konci června. Bulhaři přišli postupně s několika verzemi kompromisního textu, který mění parametry původního návrhu komise. Zachovává však stále možnost, že by v případě kritického migračního zatížení jednoho státu EU musely ostatní země pomoci tím, že část žadatelů o azyl převezmou. Navzdory navržené možnosti, jak se takové povinnosti částečně vyhnout poskytnutím jiné pomoci, je tato věc pro středoevropské a východoevropské země dál nepřijatelná.
