Nová studená válka
NATO: Nechceme válku, ale odpověď Rusku musí být tvrdá

Rusko destabilizuje Evropu a ohrožuje její bezpečnost. Severoatlantická aliance na to musí reagovat posílením své obrany, ale musí i jednat s Moskvou. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci to řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Zdůraznil, že NATO o konfrontaci s Ruskem nestojí. Ruský premiér Dmitrij Medveděv následně vyjádřil obavy, že hrozí nová studená válka.

"Rusko nyní destabilizuje evropský pořádek. NATO nehledá konfrontaci a nechce novou světovou válku, naše odpověď přesto musí být jasná a tvrdá," řekl Stoltenberg. "NATO nyní prochází největším posílením za desítky let, abychom vyslali jasný signál a odstrašili jakoukoli hrozbu. Ne abychom vyvolali válku, ale abychom jí zabránili," uvedl.

Polský prezident Andrzej Duda uvedl, že pro Varšavu je z bezpečnostního hlediska klíčová silnější přítomnost NATO ve východních zemích aliance. Podle něj je to přirozená reakce na rozšíření NATO po roce 1989, kdy se posunula jeho východní hranice. Zároveň si to podle něj vyžaduje ruská politika.

Podle Stoltenberga se bude v Evropě konat víc vojenských cvičení NATO, zejména ve východní části aliance, a Spojené státy posílí svou vojenskou přítomnost na kontinentu. Aliance podle něj bude také pokračovat v rozvoji protiraketové obrany. "Nesdílím ale obavy, že jdeme vstříc konfrontaci s Ruskem," řekl generální tajemník.

Medveděv však obvinil alianci z toho, že záměrně poškozuje vztahy s Moskvou. "Politika NATO směrem k Rusku zůstává nepřátelská a neprůhledná. Zdá se, že jsme sklouzli k nové studené válce," řekl ruský premiér. Podle něj se navíc aliance myšlenkově stále pohybuje hluboko v minulosti, když se obává, že by Rusko mohlo rozpoutat jaderný konflikt.

"Abychom zajistili bezpečnost v Evropě, potřebujeme nejen víc obrany, ale také víc dialogu. Ty věci se nevylučují, ale vzájemně doplňují," řekl Stoltenberg. Podle něj je třeba, aby spolu NATO a Rusko nepřestaly mluvit a navzájem se informovaly o vojenských cvičeních.

O potřebě dialogu mluvil i Medveděv. "Sice máme rozpory, ale ty nejsou tak velké jako před 40 lety," připomněl vyjednávání mezi tehdejším východním a západním blokem o uvolnění v Evropě a o omezení počtu jaderných zbraní. "Obnovení důvěry je velmi těžké a potrvá dlouho, ale je třeba s ním začít teď," řekl.