Švýcarský novinář Patrik Togweiler zmapoval politické obsazení radnic v těch světových aglomeracích, které figurují na nejvyšších příčkách v různých hodnoceních kvality života. Nad většinou z nich údajně vládne "rudá vlajka".
Rozbor, zveřejněný na švýcarském webu "Watson.che" vychází ze statistik společnosti Mercer, která každý rok sestavuje žebříček světových měst, v nichž se jejich obyvatelům nejlépe žije. Hodnotí se taková kritéria jako je kvalita životního prostředí, doprava, možnosti práce i bydlení nebo dostupnost služeb.
Loni stejně jako v předchozích deseti letech s přehledem zvítězila rakouská metropole Vídeň, v níž od druhé světová války nevyhrál volby nikdo jiný než sociální demokracie. Druhé místo za rok 2017 obsadil švýcarský Curych, vedený sociálně-demokratickou starostkou Corine Mauchovou a opět označovaný za baštu levice.
Ani na dalších místech nefiguruje žádné město s "pravicovou" městskou radou. Třetí příčka totiž patří novozélandskému Aucklandu, který je podle autora rozboru také levicovou baštou. Sociálně demokratický starosta vede i čtvrtý Mnichov, označovaný za "rudý bod" uprostřed pravicového Bavorska. A levicová většina řídí i pátá kanadský Vancouver.
I když na dalších příčkách v první desítce figurují i města jako Düsseldorf (6), kde je v městském zastupitelstvu nejpočetnější pravicová CDU, celkový trend je podle autora studie jednoznačný. "Města s nejvyšší kvalitou života mají všechny levicovou vládu," napsal Toggweiler v titulku. Podle něj není možné dojít k závěru, že volba levice či sociální demokracie automaticky znamená zlepšení životních podmínek pro obyvatele. Na druhou stranu se levicové strany mohou chlubit tím, že čistě statisticky opravdu vedou v současné době města s nejvyšší kvalitou života.
Praha, která má starostku z hnutí ANO, figuruje pro srovnání na 69 místě žebříčku společnosti Mercer. Je ale zároveň nejvýše postaveným městem z takzvaných postkomunistických států. Až za Prahou následují slovinská Lublaň (76) a maďarská Budapešť 78).
Právě příklad Prahy ale dokazuje, že dávat do souvislosti levicové či pravicové vedení města s kvalitou života jeho obyvatel, nemusí být úplně věrohodné. V řadě zemí je totiž "levicovost" velkých aglomerací daná historicky a vychází z dlouholeté tradice. Obecně platí, že prakticky v celé západní Evropě je městské prostředí doménou levice, zatímco venkov volí pravicové a konzervativní strany. Příkladem může být třeba sousední Rakousko.
Ve Vídni či Linci s železnou pravidelností vyhrávají sociální demokraté, na venkově ale zpravidla vítězí lidovci, případně Svobodní. Podobný model rozdělení země na levicovější město a pravicovější venkov, funguje i ve Velké Británii, Německu či Francii. A to i přesto, že ho v poslední době trochu narušuje nástup nových stran a hnutí.
V Česku ale prakticky až do vzniku hnutí ANO měli obyvatelé měst a venkova úplně opačné preference než na Západě. Praha zůstávala nejpravicovějším hlavním městem Evropy a podobně se většina voličů přikláněla k pravicovým stranám i v dalších velkých českých městech. Naopak venkov a menší města byla doménou levice.
Města s nejvyšší kvalitou života podle společnosti Mercer (rok 2017)
1. Vídeň
2. Curych
3. Auckland
4. Mnichov
5. Vancouver
6. Düsseldorf
7. Frankfurt nad Mohanem
8. Ženeva
9. Kodaň
10. Basilej
69. Praha
