Strany německé vládní koalice - CDU, CSU a SPD - se po zhruba 19hodinovém jednání dohodly na opatřeních k ochraně klimatu a snížení emisí oxidu uhličitého (CO2). Kompromis podle listu Süddeutsche Zeitung počítá s náklady kolem 50 miliard eur (1,3 bilionu korun) do roku 2023. Celý balíček opatření, díky němuž má spolková republika splnit své klimatické cíle pro rok 2030, odpoledne formálně schválí takzvaný klimatický kabinet složený z kancléřky Angely Merkelové (CDU) a části ministrů.
Jednání politiků velké koalice začalo ve čtvrtek večer a pokračovalo celou noc a celé dnešní dopoledne. Chvílemi jednaly strany odděleně, pak zase společně. K závěrečnému kompromisu, který navzdory miliardovým investicím i v příštích letech počítá s vyrovnanými státními rozpočty, se dobraly až po mnohahodinovém jednacím maratonu. Začátek zasedání klimatického kabinetu byl kvůli tomu odložen z 11.00 na 13.00 SELČ. Výsledky svých rokování veřejnosti politici představí kolem 14.30 SELČ.
K hlavním sporným bodům patřil způsob, jakým by se měla stanovit cena za vyprodukovanou tunu CO2 v oblastech dopravy a bydlení, a také její minimální výše. Nakonec se politici dohodli na modelu emisních povolenek, který má vést k postupnému zdražování CO2. Systém se bude podle veřejnoprávní televize ARD rozjíždět pomalu a na začátku v roce 2021 počítá s pevnou cenou 10 eur za tunu CO2. Ta má do roku 2025 stoupnout na 35 eur. To je přitom cena, s níž řada expertů počítala už pro začátek. Víceméně tržně, ale stále s omezením minima a maxima, se cena CO2 bude utvářet až od poloviny 20. let.
Ceny benzinu a dieselu mají kvůli opatření nejprve v roce 2021 stoupnout o zhruba tři centy (0,78 koruny) za litr v dalších letech o celkem deset centů (2,59 koruny) za litr. Poroste také cena topných olejů a zemního plynu.
Shoda mezi koaličními stranami už delší dobu panovala na tom, že se větší podpory dostane elektromobilům, alternativním pohonům nebo železniční dopravě, která má od začátku příštího roku zlevnit. Zdražit mají od stejného data naopak některé krátké lety.
Ekologická energetika
Další opatření miliardového balíčku se týkají ekologické energetiky, tedy především slunečných a větrných elektráren, a oblasti bydlení - zde třeba podpory zateplení domů a výměny starých topení. Na tu bude vláda přispívat až 40 procent nákladů. Od roku 2026 pak už nebude možné topení využívající energii z topných olejů vůbec do bytů montovat.
Řada odborníků, aktivistů i někteří politici už ale dopředu hovořili o tom, že chystané plány nejsou dostatečné. Poukazovali také na to, že už nyní je jasné, že Německo nesplní své cíle pro rok 2020. Po celé zemi se proto dnes konají rozsáhlé demonstrace za důslednější boj proti změnám klimatu.
Aby spolková republika snížila do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 procent ve srovnání s rokem 1990, potřebuje, aby klesly ze současných zhruba 866 milionů tun ročně na 563 milionů tun. Nejvíce se musí zapracovat na sektoru dopravy, v němž je množství emisí dodnes prakticky stejné jako v roce 1990.
Na plnění jednotlivých sektorových cílů má vedle vlády průběžně dohlížet i externí rada složená z odborníků. Když některá oblast bude zaostávat, musí příslušný ministr přijít s plány, jak ztrátu dohnat.
