Boj proti terorismu
Německo bude radikály sledovat pomocí elektronických náramků

Německý Spolkový kriminální úřad (BKA) dostane pravomoc pomocí elektronických náramků sledovat extremisty, kteří mohou chystat útok. Příslušný návrh zákona ve čtvrtek schválil Spolkový sněm. Norma počítá také s lepším propojením policejních databází v jednotlivých spolkových zemích a na celostátní úrovni.

"Zavádíme možnost, aby Spolkový kriminální úřad při odvracení teroristického nebezpečí mohl nasadit elektronický náramek, aby bylo možné lidi, kteří mohou představovat nebezpečí, lépe sledovat," řekl poslancům ministr vnitra Thomas De Maiziére (CDU). Zároveň poznamenal, že elektronické náramky nejsou všelék, ale jedno z řady opatření.

Elektronické náramky je za určitých podmínek v Německu možné používat už dnes. Od roku 2011 je jejich pomocí možné sledovat pachatele sexuálních a násilných trestných činů, kteří byli odsouzeni alespoň ke třem letům vězení.

Nyní je bude možné nasadit i proti lidem, kteří nespáchali žádný trestný čin, ale úřady je podezřívají z toho, že mohou chystat útok. Spolkový kriminální úřad registruje přes 600 muslimských extremistů, kteří mohou představovat nebezpečí. Zhruba polovina z nich je v zahraničí a polovina v Německu. Kolem 100 radikálů je toho času ve vazbě.

Na svobodě se tak ve spolkové republice pohybuje asi 200 extremistů, o nichž jsou německé bezpečnostní složky přesvědčeny, že by mohli spáchat závažný politicky motivovaný trestný čin. Právě jim bude soud moci do budoucna nařídit nošení elektronického náramku.

De Maiziére už dříve upozornil na to, že se změna zákona o BKA bude týkat jen malého počtu extremistů. Důvodem je to, že jednotlivé osoby za nebezpečné většinou označují zemské úřady, nikoli ty spolkové. Zodpovědné jsou pak i za jejich sledování. Ministr vnitra proto jednotlivé země vyzval, aby přijaly podobnou legislativu.

Podobně se ve středu vyjádřila i německá kancléřka Angela Merkelová, podle níž by policisté a zemské tajné služby ve všech spolkových zemích měli mít stejné pravomoci.

Schválené opatření je součástí bezpečnostního balíčku, na němž se v lednu dohodli de Maiziére a ministr spravedlnosti Heiko Maas (SPD). Opatřeními se snaží zabránit opakování teroristických útoků, jakým byl ten předvánoční v Berlíně, při němž zemřelo 12 lidí, včetně jedné Češky. Jeho pachatelem byl islamista Anis Amri, kterého úřady považovaly za nebezpečného a několik měsíců sledovaly. Útoku ani tak ale zabránit nedokázaly.