Třicet let po krvavém "německém podzimu" obhajuje někdejší terorista Rolf Clemens Wagner činy krajně levicové skupiny Frakce Rudé armády (RAF) v 70. letech. V rozhovoru pro levicový deník Junge Welt tento týden označil za správné rozhodnutí unést tehdejšího západoněmeckého šéfa svazu zaměstnavatelů Hannse Martina Schleyera. Tím tehdy vyvrcholila několikaletá činnost samozvané levicové "městské guerilly".
"Některé výsledky našich úvah zůstávají i z dnešního pohledu správné. Jako například rozhodnutí unést Hannse Martina Schleyera," řekl Wagner, kterého v roce 2003 po 24 letech strávených ve vězení omilostnil tehdejší německý prezident Johannes Rau.
Wagner řekl, že Schleyer nebyl vzhledem ke své nacistické minulosti a jakožto šéf svazu zaměstnavatelů, jenž působil při pracovních sporech jako "vyhazovač" ze zaměstnání, vybrán za oběť náhodou. Chybu udělala RAF spíš v tom, že z politicky výbušné události nevytěžila více, zdůraznil Wagner, neboť Schleyer se prý v té době netěšil zrovna velkým sympatiím obyvatelstva.
Jeden z nejstřeženějších mužů západního Německa byl unesen 5. září 1977, když se odpoledne vracel ve služebním voze domů. Během přepadení se rozpoutala přestřelka, která si vyžádala smrt čtyř lidí, z toho tří policistů. Schleyer, jenž v mládí působil v elitních jednotkách SS a za války ve vedení Ústředního spolku průmyslu protektorátu Čechy a Morava, byl zabit 18. října 1977.
Krátce předtím ve svých vězeňských celách zemřeli i vůdci první generace RAF Andreas Baader, Gudrun Ensslinová a Jan-Carl Raspe, kteří podle západoněmeckých úřadů spáchali sebevraždu. Stalo se tak po neméně dramatické noci, kdy zvláštní komando osvobodilo 86 cestujících letounu Landshut, který unesli do somálského Mogadiša arabští teroristé žádající propuštění členů RAF z vězení. Téhož chtěli svou kampaní dosáhnout i němečtí teroristé z takzvané druhé generace RAF.
Bývalý terorista Wagner přiznal, že špatným rozhodnutím byl únos letounu, který prý původně vůbec nebyl v plánu.
"Později nám pak Palestinci navrhli, že by únosem letounu zvýšili nátlak. A my jsme souhlasili. Z dnešního hlediska to bylo nejhorší rozhodnutí, na němž jsem se podílel," připustil Wagner.
Se zděšením na Wagnerova vyjádření reagoval například předseda německých liberálů (FDP) Guido Westerwelle. "Znovu se ukazuje, že nesmí existovat milost bez pokání, a je dobře, že spolkový prezident (Horst) Köhler v tomto smyslu koná," zdůraznil. Poukazoval na nedávné odmítnutí prezidenta omilostnit dalšího z vězněných teroristů RAF Christiana Klara.
Samotná "ofenzíva 1977" začala v dubnu 1977 atentátem na spolkového generálního prokurátora Siegfrieda Bubacka, který v očích teroristů symbolizoval nenáviděnou německou justici. V červenci následovala vražda mluvčího představenstva Dresdner Bank Jürgena Pontoa, jenž zemřel při neúspěšném pokusu o únos, a o měsíc později nezdařený útok na budovu spolkové prokuratury v Karlsruhe.
Rolf Clemens Wagner byl v roce 1985 odsouzen k dvojnásobnému doživotí. Připisována je mu mimo jiné spoluvina na únosu a zavraždění Schleyera i na atentátu na vrchního velitele spojeneckých sil NATO Alexandera Haiga v roce 1979. Generál tehdy vyvázl jen s lehkými zraněními.
Na fotografii: Logo RAF, nedatováno
FOTO: germanguerilla.com, CTK
