Radikální změna
Německo považuje odchod Řecka z eurozóny za možný

Německo již nehodlá za každou cenu bránit odchodu Řecka z eurozóny. Informoval o tom německý časopis Der Spiegel s odvoláním na zdroje z vlády. Za radikální změnou postoje spolkové vlády podle listu stojí pokrok, který eurozóna učinila od vrcholu dluhové krize a díky jemuž by měl odchod Řecka pouze omezené dopady na ostatní země používající euro. Podle ministra hospodářství Sigmara Gabriela nicméně německá vláda chce, aby Řecko v eurozóně zůstalo.

Německá kancléřka Angela Merkelová i ministr financí Wolfgang Schäuble se podle listu domnívají, že odchod Řecka z eurozóny by byl nyní přijatelný. Řecko tento měsíc čekají předčasné parlamentní volby, jejichž favoritem je opoziční Koalice radikální levice (SYRIZA). Ta se staví proti úsporným opatřením vlády spojeným s mezinárodním záchranným programem.

Německá vláda podle listu pokládá odchod Řecka z eurozóny za téměř nevyhnutelný v případě, že by SYRIZA po volbách opustila úspornou politiku a přestala splácet řecké dluhy. Vládní mluvčí Georg Streiter nicméně odmítl, že by postoj vlády k Řecku prošel nějakou výraznější změnou.

"Řecko v minulosti své závazky plnilo. Německá vláda předpokládá, že Řecko bude své závazky plnit i nadále," řekl Streiter. "Nedošlo tu k žádné změně kurzu," doplnil později.

"Cílem německé vlády, Evropské unie i vlády v Aténách je udržet Řecko v eurozóně," řekl v rozhovoru s listem Hannoversche Allgemeine Zeitung ministr Gabriel. Upozornil nicméně, že eurozóna je nyní stabilnější než před několika lety. "Proto nás nelze vydírat a proto očekáváme, že řecká vláda, ať bude v jejím čele stát kdokoliv, dodrží dohody uzavřené s EU," dodal.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o finanční pomoc. Dohodlo se již na dvou záchranných programech v celkové výši 240 miliard eur (6,6 bilionu Kč). Výměnou za to ale musela vláda zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně, což prohloubilo hospodářskou recesi, mělo hluboké sociální dopady a vedlo k nezaměstnanosti přesahující 25 procent.

SYRIZA v prosinci slíbila, že když vyhraje předčasné parlamentní volby, zruší úsporná opatření nastolená současnou vládou. Zároveň se však zavázala dál jednat o oddlužení země s mezinárodními věřiteli, žádné jednostranné kroky nechce v tomto ohledu přijímat. Vůdce strany Alexis Tsipras zároveň zdůraznil, že bude dál usilovat o to, aby si Řecko ponechalo jednotnou evropskou měnu euro.

Šéf parlamentní frakce křesťanských demokratů (CDU) kancléřky Merkelové Michael Fuchs nedávno v rozhovoru s listem Rheinische Post uvedl, že eurozóna již nemusí Řecko zachraňovat, protože tato země již pro měnovou unii není systémově důležitá. Dodal, že řečtí politici nyní nemohou své partnery v eurozóně "vydírat".

"Pokud si Alexis Tsipras z řecké levicové strany SYRIZA myslí, že může omezit reformní úsilí a úsporná opatření, potom budou mezinárodní věřitelé nuceni omezit úvěry pro Řecko," prohlásil Fuchs. "Časy, kdy jsme museli Řecko zachraňovat, skončily. Už tu není žádný prostor pro politické vydírání. Řecko již pro euro není systémově důležité," dodal.

Člen rady vládních ekonomických poradců Peter Bofinger nicméně před odchodem Řecka z eurozóny varoval. "Takovýto krok by byl spojen s vysokými riziky pro stabilitu eurozóny," řekl listu Welt am Sonntag. Dodal, že odchod Řecka by mohl "vypustit z lahve džina, kterého by bylo těžké ovládat".

Předseda německé postkomunistické strany Levice Bernd Riexinger v reakci na zprávu listu Der Spiegel obvinil spolkovou vládu z vydírání a cílené destabilizace Řecka. "Spolková vláda touto cílenou indiskrétností odpálila bombu, která povede k eskalaci krize v Řecku," řekl Riexinger listu Handelsblatt. "Tímto druhem veřejného vydírání je Řecko před volbami cíleně destabilizováno," dodal.