Zavládne opět větší „spravedlnost" u německých odvedenců do Bundeswehru? Spolkový ministr obrany Franz-Josef Jung o víkendu v rozhlasové stanici Deutschlandfunk prohlásil, že do armády narukují všichni 18letí, které při odvodech označili za schopné vojenské služby. Dosud tomu tak nebylo.
Ne každý, kdo je při odvodu označen za schopného, nastoupí základní vojenskou službu, která dnes trvá devět měsíců (od roku 2002). Armáda si vybírá podle kvót, jež potřebuje pro naplnění stavů. Současná kvóta činí 79,1 procenta, uvedl Jung.
ČTĚTE TAKÉ: Afghánistán odrazuje Němce od služby v armádě
Němečtí vojáci v Afghánistánu konzumují moc piva a párků
Německá armáda: Dají-li mi tu medaili...
Konkrétně to znamená, že ze stovky mužů, na něž se vztahuje branná povinnost a kteří projdou fyzickými a psychologickými testy, jich nakonec dostane povolávací rozkaz jen 79. Uplynulé roky byly tyto kvóty ještě nižší.
Vzhledem k nynějším početně slabším ročníkům branců ministr Jung slibuje, že v příštích letech budou odváděni všichni, kdo projdou testy. Letos v dubnu to bude 16 600 tisíc mužů.
Z nich už se 2 300 předem rozhodlo, že v Bundeswehru zůstanou déle a že jsou ochotni sloužit i v zahraničních misích.
Německo patří k hrstce zemí v Evropě, kde zůstává zachována povinná vojenská služba. Z hlediska jejího dalšího osudu je ale z těchto států Spolková republika nejdůležitější. Německou armádu ve své většině tvoří profesionálové a muži a ženy s dlouhodobými úvazky.
Nynější systém odvodů má mnoho kritiků. Německý správní soud v Kolíně nad Rýnem loni praxi označil za protiústavní a armáda i politici nyní s napětím čekají na výrok Spolkového ústavního soudu.
Byť často kritizovaná, povinná vojenská služba pro muže ve věku 18 až 45 let má zatím v Německu stále podporu nejdůležitějších hráčů na politické scéně, takže je jen stěží pravděpodobné, že by tento systém doznal v dohledné době zásadních změn.
Všeobecná branná povinnost platila ve Spolkové republice Německo od roku 1957, v Německé demokratické republice ji zavedli od roku 1962 (po stavbě Berlínské zdi).
Nejen Češi jsou „Simulantenbande"?
Vzhledem k až udivujícně vysokému počtu německých mladíků, kteří jsou při odvodech označeni za neschopné vojenské služby, se téměř nabízí otázka, zda by také na dnešní Němce nešlo uplatnit slavný výrok z knihy Osudy dobrého vojáka Švejka: „Das ganze tschechische Volk ist eine Simulantenbande (Celý český národ je banda simulantů)", který pronesl vrchní vojenský lékař Bautz.
Dokládají to i čísla z odvodů roku 2007, jež zveřejnil německý tisk. Ze zhruba 451 tisíc mužů, kteří se dostavili k odvodům, nesplnilo fyzické a psychické požadavky plných 55 procent. To byl nový rekord křivky neschopných, která rok od roku stále stoupá. Další tři procenta byla schopná výkonu vojenské služby jen s omezeními.
Průměr odvedenců, kteří v Evropě neprojdou vstupními testy do armády, činí osm až 12 procent. V praxi to znamená, že už brzy nebude, alespoň dle předpisů, každý druhý Němec schopen bránit svou vlast se zbraní v ruce.
Částečně to ovšem způsobil fakt, že před pěti lety zákon zpřísnil kritéria pro výkon vojenské služby. Přesto se někteří kritici Bundeswehru domnívají, že za zvyšováním počtu vojenské služby neschopných jsou spíše politické důvody.
Délka povinné základní vojenské služby se v SRN od roku 1957 postupně prodlužovala, z původních 12 měsíců až na 18 měsíců v letech 1962 až 1972. Poté se postupně začala zkracovat až na současných devět měsíců. V NDR činila po celou dobu existence státu 18 měsíců.
Bundeswehru má nyní zhruba 190 tisíc vojáků z povolání a délesloužících.
Při nástupu základní vojenské služby dostávají vojáci žold ve výši 282 eur měsíčně, který se postupně zvyšuje až na 328 eur měsíčně. Vedle toho dostávají vánoční příspěvek (173 eur) a příspěvek při odchodu do civilu (690 eur).
Foto: ČTK/AP, Reuters a Bundeswehr
