Politici německých parlamentních stran na sebe vzájemně svalují vinu za ztroskotání jednání o budoucí vládě. Předseda Svobodné demokratické strany (FDP) Christian Lindner kancléřku Angelu Merkelovou obvinil, že vycházela vstříc Zeleným, ale kompromisní návrhy FDP nepodpořila. Podle místopředsedkyně kancléřčiny CDU svobodní demokraté ukončením koaličních jednání utíkají před zodpovědností. Stejnou kritiku si od ní vysloužili i sociální demokraté (SPD). Z jejich řad se přitom začínají ozývat hlasy, podle kterých by strana neměla rezolutně odmítat úvahy o pokračování velké koalice.
Zatímco Zelení uzavírali obchody na úkor FDP, nevyjádřila kancléřka Merkelová "prakticky žádnou podporu" našim kompromisním návrhům, uvedl Lindner v rozhovoru, který otiskl list Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Podle předsedy Zelených Cema Özdemira však bylo v poslední fázi jednání znát, že FDP hledá už jen záminku, jak rokování pohřbít.
Konec sondážních rozhovorů Křesťanskodemokratické a Křesťanskosociální unie (CDU/CSU), FDP a Zelených o takzvané jamajské koalici oznámil Lindner veřejnosti v noci na pondělí. Kancléřka Merkelová tak v současnosti čelí největší politické krizi za dvanáct let ve funkci. Východisko z ní se snaží najít mimo jiné prezident Frank-Walter Steinmeier, který chce zabránit předčasným volbám. Po úterním setkání s předsedy Zelených Cemem Özdemirem a Simone Peterovou a předsedou FDP Lindnerem má prezident na programu schůzku s předsedou CSU Horstem Seehoferem a předsedou ústavního soudu Andreasem Vosskuhlem.
Podle Lindnera nové jednání o jamajské koalici (CDU/CSU, FDP, Zelení) nemá "žádný smysl". Kromě koalice CDU/CSU, FDP a Zelených už připadá v úvahu jen pokračování velké koalice konzervativců a sociálních demokratů. Předseda SPD Martin Schulz to ale odmítá a trvá na tom, že jeho strana zůstane v opozici.
Postoj FDP a SPD kritizovala místopředsedkyně křesťanských demokratů Julia Klöcknerová. Podle ní se obě strany snaží zbavit zodpovědnosti, kterou na ně ve volbách přenesli občané. Svobodní i sociální demokraté v současnosti dávají přednost taktickým úvahám před pocitem zodpovědnosti a státotvorností, uvedla. "Německo ale nyní potřebuje stabilní a spolehlivou vládu. A Evropa potřebuje v těchto nepokojných časech Německo s akceschopným vedením," řekla Klöcknerová deníku FAZ.
Tvrdě kritizovala místopředsedkyně CDU především předsedu SPD Martin Schulze, který odmítá jednat o pokračování velké koalice, jež Německu vládla v uplynulých čtyřech letech. Sociální demokraté v zářijových volbách utrpěli historickou porážku a okamžitě oznámili odchod do opozice.
Schulz by se měl se spolkovým prezidentem Steinmeierem - dlouholetým členem SPD - sejít ve čtvrtek. Vlivný sociálnědemokratický poslanec Johannes Kahrs v rozhovoru poskytnutém bulvárnímu deníku Bild vyzval svou stranu, aby byla otevřená jednání a nepřicházela na setkání s prezidentem s předem danou a neměnnou pozicí. Kahrs je mluvčím takzvaného Seeheimského kruhu, jenž sdružuje konzervativně smýšlející sociální demokraty, kteří jsou tradičně více nakloněni spolupráci s CDU/CSU.
Jiné řešení politické krize než předčasné volby je možné i podle předsedy levicového křídla SPD Matthiase Miersche. "Pokud nebude možná žádná koalice, dá se uvažovat i o menšinových vládách s tolerancí různého formátu," uvedl. Menšinová vláda v dějinách spolkové republiky ještě nikdy nevznikla. V řadě evropských zemí - včetně Česka - se přitom takový kabinet v minulosti sestavit podařilo. Miersch v rozhovoru zároveň vyloučil, že by jakákoli menšinová vláda mohla fungovat s podporou protiimigrační a protiislámské Alternativy pro Německo (AfD).
Právě volební lídryně AfD Alice Weidelová si postěžovala, že její strana je v aktuálním politickém vývoji zcela ignorována. Vyzvala proto, aby se prezident Steinmeier setkal také se zástupci AfD. "Koneckonců jsme dostali ve volbách téměř 13 procent hlasů," uvedla. Prezident už dříve oznámil, že se chystá hovořit se zástupci těch stran, "jejichž programové průniky nevylučují vznik koaliční vlády".
Pokud by všechna jednání ztroskotala, vyhlašoval by předčasné volby podle německé ústavy právě prezident Steinmeier. Podle průzkumů by jejich výsledkem bylo mimo jiné oslabení CDU/CSU a další posílení AfD, která bývá označována za pravicově populistickou.
