Nakažené maso
Nemocné krávy se porážely i na slovenských jatkách

I na slovenská jatka roky putovaly pošlé, hnijící a nemocné krávy, než se po zpřísnění kontrol v důsledku skandálu s polským masem poměry změnily - a nemocné krávy berou jatka už jen od svých známých. Uvedl to slovenský list Hospodárske noviny na svém webu. Tvrzení zkusil sám v praxi ověřit prodejem nemocné krávy. Slovenské úřady na článek zatím nereagovaly.

Když v lednu vyšlo najevo, že jatka v Polsku zabíjely nemocné krávy a maso distribuovaly na pulty obchodů, slovenské úřady se zapřísahaly, že "u nás se nic takového nemůže stát", jak tvrdila i ministryně zemědělství Gabriela Matečná či šéf veterinární správy Jozef Bíreš, připomněl list. S tím ale podle něj nesouhlasí mnozí lidé přímo z branže.

"Léčené, nechodící, nahnilé a pošlé krávy putují na slovenská jatka," řekl deníku farmář Martin Konečný. Taková praxe podle něj na Slovensku trvala roky. Obdobná vyjádření novináři získali od lidé z celého řetězce, od chovatelů, přes zootechnika a veterináře až po několik majitelů jatek a vysoce postavené lidi z veterinární správy.

Vzhledem k tomu, že si tyto zdroje přály zůstat v anonymitě, redaktoři se pokusili ověřit pravdivost jejich tvrzení. Vydávali se za farmáře a jatkám nabízeli nemocnou krávu, ležící a léčenou antibiotiky, tedy přesně takovou, kterou jatka podle unijních nařízení nesmějí převzít a zpracovat.

"Tuto krávu by byly ochotny odkoupit jedny jatka v Trnavském kraji - ale jen do ledna letošního roku," napsal deník. "Velmi rádi, ale už to nejde, máme tu doktory. Dřív to šlo, teď to nejde," řekl jeden z majitelů podniku, figurujících na seznamu 122 jatek schválených veterinární správou. Podle informací listu měla tato jatka údajně vykupovat nemocné krávy za 50 až 100 eur (asi 1300 až 2600 korun); snímek jedné takové krávy list zveřejnil. Jatka v posledních měsících ale prý brala ležící dobytek už jen od svých známých.

"Zvířata léčená antibiotiky se nesmějí dodávat na jatka s cílem jejich porážky, pokud byly léčeny zakázanými léky, anebo nebyla dodržena stanovená ochranná lhůta," řekla listu Paulína Kojnoková ze státní veterinární správy. Ta podle ní neví o tom, že by některá jatka tato nařízení porušovala. K poznatkům listu se správa nevyjádřila.

Web HNonline.sk patří do vydavatelství Mafra Slovakia, které je členem skupiny Agrofert. Tu a jejího majitele polští politici obviňují z vyvolávání skandálů okolo polských potravin s cílem pošpinit konkurenta.

"Češi vzhledem ke kvalitě a ceně léta rádi kupují polské potraviny. Avšak tato země se dávno snaží zvětšit vlastní zemědělskou výrobu. Možná právě proto se nás snaží vytlačit z trhu. Nakonec majitelem jednoho z největších zpracovatelských koncernů v Česku je předseda vlády této země," uvedl počátkem března polský ministr Jan Krzysztof Ardanowski v odpovědi na dotaz ohledně českých mimořádných kontrol polského masa, aniž by jmenovitě zmínil Agrofert a Andreje Babiše.

Babišův holding je nyní ve svěřenském fondu. Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka v reakci prohlásil, že se polský ministr snaží odvést pozornost od problémů s polskými potravinami "zcela mylným směrem".