V Německu se schyluje k velké koalici CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové a sociálních demokratů (SPD). Pokud jejich šéf Martin Schulz stane v čele resortu zahraničí, bude třeba počítat s větší integrací eurozóny a omezením jakýchkoli plánů na odchod z EU, komentuje pro britský deník The Guardian vlivný německý bloger a spolupracovník listu Die Welt Alan Posener.
Velkou koalici ještě může zmařit referendum členů SPD, přičemž tato možnost není zcela vyloučená. Politika bývala v Německu řízená shora dolů. To je však minulost.
Od sociálních demokratů by nicméně bylo pošetilé dohodu odmítnout. Ve volbách loni v září zaznamenali historickou porážku a v těchto dnech se jejich popularita pohybuje kolem směšných 18 procent, ne o moc výš než u nováčka krajní pravice Alternativy pro Německo (AfD).
Předpokládejme tedy, že referendum SPD neudělá plánům na velkou koalici čáru přes rozpočet. Co to znamená pro Evropu a Británii? Martin Schulz bude ministrem zahraničí. Je to bývalý předseda Evropského parlamentu, těžko tedy hledat většího eurofila. Nedávno například přišel s návrhem směřovat v horizontu roku 2025 k vytvoření "Spojených států evropských".
To nejsou jen prázdná prohlášení. Schulz je idealista a toto je nejspíš jeho poslední šance na opravdové utváření politiky. Francouzský prezident Emmanuel Macron si nemůže přát horlivějšího (a netrpělivějšího) spojence. Lze tedy očekávat, že budeme svědky hlubší integrace eurozóny, možná i s vlastním ministrem financí a ministrem pro hospodářský rozvoj. Očekávat lze také větší finanční pomoc trápícím se ekonomikám jihu, například v podobě evropských dluhopisů či podobných nástrojů rozložení dluhů.
Vzhledem k odporu zemí visegrádské čtyřky vůči další evropské integraci se Schulz možná už v prvních měsících po případném nástupu do úřadu bude muset vypořádat s vážným rozkolem mezi členskými zeměmi EU. Není však možné počítat s tím, že své představy o integraci opustí nebo že zmírní svůj postoj k brexitu.
Schulz věří, že opětovné nastartování německo-francouzského "motoru" a nová krev v žilách eurozóny nakonec strhne obyvatele Česka, Slovenska, Polska a Maďarska, kteří dříve či později zavrhnou současné nacionalistické vlády. A pokud by se tak nestalo, chce, aby brexit otravným Čechům, Slovákům, Polákům a Maďarům ukázal, že opuštění EU není úplně příjemnou volbou.
Znamená tedy nástup staré známé koalice starou známou politiku? Pochybuji. Věci začínají nabírat spád.
