Předmět kritiky
Polský Sejm schválil kontroverzní zákon o nejvyšším soudu

Dolní komora polského parlamentu, Sejm, schválila kontroverzní zákon o reorganizaci nejvyššího soudu, přestože se jeho návrh stal předmětem široké mezinárodní kritiky, a to i ze strany Evropské komise. Justiční reforma podle jejích odpůrců v Polsku ruší dělbu moci.

Podle listu Gazeta Wyborcza pro přijetí zákona hlasovalo ve 460členném Sejmu 235 poslanců. Proti spornému normativnímu aktu se postavilo 192 zákonodárců, zatímco 23 se hlasování zdrželo. Zákon musí nyní ještě schválit horní komora, Senát, v němž má ale vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) rovněž většinu.

Zbrzdit přijetí sporné reformy může ještě prezident Andrzej Duda. Šéf státu, který vyšel rovněž z PiS, v úterý překvapivě pohrozil, že bude zákon vetovat, pokud se kontroverzní soudní reforma nezmění a nebude přijata jím navržená změna zákona o národní soudcovské radě.

Soudcovská rada je ústavní orgán s kompetencemi v oblasti předpisů týkajících se soudů, jakož i při jmenování soudců, jejich kontrole a penzionování. Zabývá rovněž etickými otázkami. Z jejích 25 členů dosud 15 vybírali sami soudci, jednoho zástupce měl v radě prezident, čtyři poslanci a dva senátoři. Z titulu své funkce jsou členy rady předsedové nejvyššího soudu a vrchního správního soudu a také ministr spravedlnosti.

Novelu zákona o radě Sejm schválil 12. července. Podle této nové právní úpravy by členové rady 30 dnů po jejím vstoupení v platnost měli z tohoto orgánu odejít. Jejich nástupce mají zákonodárci po zásahu Dudy schvalovat šedesátiprocentní většinou hlasů, kterou PiS nedisponuje. Tím by se údajně zamýšlená kontrola vlády nad jmenováním rady měla oslabit. Kritici však tvrdí, že vliv vládnoucí strany bude stále příliš velký.

PiS chce zákonem schváleným Sejmem poslat do penze také soudce nejvyššího soudu. Příslušná parlamentní komise v noci na čtvrtek přece jen přistoupila na určité změny zákona, byť prakticky všechny návrhy úprav ze strany opozice smetla ze stolu. O tom, kdo z členů nejvyššího soudu zůstane, má místo původně navrhovaného ministra spravedlnosti rozhodovat prezident. Vzhledem k politickému pozadí Dudy jde ale podle kritiků o změnu kosmetickou.

Vládní většina zákon prosadila přes středeční ostré varování EK. Její první místopředseda Frans Timmermans řekl, že poslední návrh změn soudního systému v Polsku výrazným způsobem zvyšuje ohrožení vlády práva v zemi. V této souvislosti upozornil, že se přiblížila chvíle, kdy komise navrhne členským zemím EU, aby rozhodly, že v Polsku jsou závažně a trvale porušovány hodnoty, na nichž je unie založena. Tím by se poprvé v historii otevřela cesta k možnosti potrestat členskou zemi EU odebráním některých hlasovacích práv.

Vláda svůj postup hájí tím, že nové zákony slouží občanům. Polská justice podle ní nebyla od pádu komunistického režimu v roce 1989 reformována a obviňuje ji ze zkorumpovanosti. Tvrdí přitom, že cílem není soudní systém si podřídit. Poukazuje také na to, že i v jiných členských zemích EU, jako v Německu nebo ve Španělsku, mají ministerstvo spravedlnosti nebo vláda vliv na jmenování soudců.

Opozice ale argumenty PiS odmítá. I sami občané podle ní dávají najevo starost o demokracii v Polsku a již řadu dnů demonstrují před sídlem Sejmu a před prezidentským palácem.

Maďarsko vyzývá unii k nevměšování se

Maďarsko stojí za varšavskou vládou. Vyzývá zároveň Evropskou unii, aby se nevměšovala do vnitřních záležitostí Polska. Oznámila to agentura MTI s odkazem na maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjárta. Evropská komise ve středu Varšavu vyzvala, aby reformu zastavila a vrátila se k dialogu.

Ministr Szijjártó dále uvedl, že EU spustila "hon na čarodějnice" vůči těm středoevropským zemím, které o unijních problémech unie mluví otevřeně a pokouší se nabízet jejich efektivní řešení.

Úkolem EU podle maďarského ministra zahraničí je dohlížet na to, aby byly smlouvy dodržovány ve smyslu evropského práva, a nikoli "jednat jako politický orgán" a svá "prohlášení zakládat na politických stanoviscích".

Pozice Maďarska a Evropské komise se tento rok střetly ve věci maďarského zákona o vysokých školách a dále zákona o nevládních organizacích. Komise v obou případech zahájila řízení, které může v několika fázích skončit až před unijním soudem.