Program ve Švédsku
Práce s dětskými migranty? Naučte je jazyk, líčí dobrovolnice

V roce 2015 přijalo Švédsko 163 tisíc žadatelů o azyl, což bylo z celé Evropy nejvíce v přepočtu na obyvatele. Rekordní migrační vlna ale polevila a nyní to je ročně kolem 25 tisíc. Jak se Švédsko o uprchlíky stará? Převážně jde o mladé děti, kolikrát bez svých rodičů. Bez pomoci dobrovolníků by se neobešli. Rozhovor se zakladatelkou neziskové organizace přinesl server Aktuálně.cz.

Nezisková organizace Uchopme budoucnost společně (Fånga Framtiden Tillsammans) pomáhá ve Švédsku osamoceným dětským uprchlíkům se zabydlením ve zcela novém prostředí. Vznikla v roce 2014 a stojí za ní rodačka z Göteborgu Miriam Thedros Aberaová.

"Potřebují pomoc při jednání s různými institucemi, například s imigračním úřadem. Při stylizaci dopisů nebo naopak při překladu textů, které se jim dostanou do rukou," uvedla v rozhovoru pro web Aktuálně Aberaová.

Největší důraz klade na výuku jazyka. "Je nutné, aby se co nejrychleji naučily švédsky, protože bez toho nemají šanci na úspěch ve škole ani později při hledání zaměstnání," tvrdí.

Dětem ona a dalších zhruba pět set členů její organizace pomáhají ale i v jiných životních oblastech. "Scházíme se s nimi, abychom s nimi například dělali domácí úkoly nebo jen tak probírali jejich problémy," říká Aberaová, která se dětem věnuje ve svém volném čase zadarmo. Jinak pracuje na úřadu práce.

Potom, co organizaci založila, ještě moc lidí nevědělo, že v zemi žije řada osamocených nezletilých uprchlíků. Až s příchodem velké migrační vlny se začala téma hojně řešit. "Příchod tolika lidí byl šokem, média se tomu velmi věnovala. Začala diskuse o tom, co pro ně udělat, aby dostali šanci co nejlépe zapadnout a integrovat se. Přitom jsou to často lidé, kteří mají povolení k pobytu, ale nevědí, zda budou moci v zemi zůstat," vysvětluje.

Děti ze Sýrie či Afghánistánu

Příspěvky od státu na provozování své organizace nedostává. Finančně (i pronájmem prostorů) ji pomáhají jen soukromé školy ve Stockholmu a Göteborgu. Samotná vláda v posledních letech výrazně snížila příliv žadatelů o azyl, přesto stále několik běženců a malých dětí do Švédska přichází. Podle Aberaové přichází většinou ze Sýrie a Afghánistánu.

Imigrační politice se Švédsko hodně věnovalo i před nedávnými volbami do Parlamentu. Krajní pravicová strana Švédští demokraté ale nakonec nezískala tolik procent (17), kolik doufala. Přesto se v severské zemi hodlají v budoucnu této problematice dál pečlivě věnovat. A podle Aberaové země migranty jednoduše potřebuje. "Populace stárne, potřebujeme pracovní sílu. To je třeba řešit," uzavřela.