To čekal málokdo. Všeobecné rozpaky. Nobelovu cenu za mír dostal letos americký prezident Barack Obama, uvedl to na svých webových stránkách Nobelův výbor v Oslu. Jeho členové ocenili Obamovy mimořádné snahy na posílení mezinárodní diplomacie mezi lidmi, jakož i jeho snahy o globální jaderné odzbrojení a nastolení míru ve světě.
Šéf Bílého domu je ve svém úřadě necelý rok. Prezident Spojených států byl vybrán z rekordního počtu 205 kandidátů.
Zřídkakdy předtím nabídla nějaká osobnost tolik naděje na lepší budoucnost a přitáhla takovou pozornost světa, prohlásil o šéfovi Bílého domu pětičlenný Nobelův výbor. „Jeho diplomacie spočívá na konceptu, že ti, kdo vedou svět, činí tak na základě hodnot a postojů, které sdílí většina obyvatel světa.
Výbor poznamenal, že zvláštní roli při rozhodování o udělení ceny sehrála Obamova vize o světě bez atomových zbraní.
Norský šéf výboru Thorbjörn Jagland k udělení ceny uvedl: „Všechno, do čeho se v době svého prezidentství pustil a jak se díky němu změnilo mezinárodní klima, už je více než důvodem mu cenu udělit."
Již od prvního okamžiku, kdy čerstvý předseda Norského Nobelova výboru Thorbjörn Jagland vyslovil Obamovo jméno, bylo v sále Nobelova institutu v Oslu cítit velké rozčarování. Ačkoliv prezident Spojených států patří k těm vůbec nejznámějším z letošních uchazečů, jeho navržení na nejprestižnější světovou mírovou cenu bylo v minulých dnech zmiňováno spíš jako kuriozita než jako reálná šance. Norský Nobelův výboru byl však nakonec jiného názoru.
V úvodních dotazech norských novinářů směrem k Jaglandovi padala slova jako "tristní" či dokonce "populistická" volba úřadujícího prezidenta hlavní světové velmoci. Jak mohl výbor ocenit někoho, kdo prezidentem není ještě ani jeden celý rok a kdo své předvolební sliby zatím nijak přesvědčivě nerealizoval?
ČTĚTE TAKÉ: Mír a hazard. Vsaďte si na Nobelovu cenu
Svět bez jaderných zbraní: Obamův sen, nebo realita?
Předávací ceremoniál, na kterém všichni letošní laureáti převezmou vedle finanční odměny v hodnotě deseti milionů švédských korun (zhruba 25 milionů Kč) diplom a zlatou medaili, se uskuteční tradičně 10. prosince, v den výročí smrti vynálezce dynamitu Alfreda Nobela.
Obama mezi největší favority na Nobelovu cenu za mír nepatřil. Mezi těmi, kdo byli zmiňováni mezi favority častěji než ostatní, je afghánská lékařka Sima Samarová, jež se v roce 2001 ve své zemi stala vůbec první ženskou vicepremiérkou. Je dlouhodobou bojovnicí za práva žen a usilovala o zakládání ženských škol a nemocnic v Afghánistánu.
Uspět mohl i některý z čínských aktivistů za lidská práva a ruská advokátka Lidia Jusupovová, dcera ruských rodičů v Čečensku, která poukazuje na drastické počínání ruské armády v této části světa.
Nobelova cen za mír je jednou z pěti Nobelových cen udělovaných osobě nebo organizaci (což cenu míru činí výjimečnou), která „vykonala nejvíce pro bratrství mezi národy, zrušení nebo zmenšení existujících armád či pořádání a propagaci mírových kongresů".
Nobelova cena za mír je nepochybně nejkontroverznější z rodiny Nobelových cen a okolo jejího udílení se často rozpoutávají zuřivé debaty.
Vybrané zajímavosti a fakta o Nobelově ceně za mír |
- Nobelovu cenu za mír dosud dostalo 119 laureátů - 96 jednotlivců a 23 organizací. V 60 případech dostal cenu jeden subjekt, v 28 případech to byla dvojice a v roce 1994 Nobelovu cenu za mír obdržela trojice mužů - izraelští politici Jicchak Rabin a Šimon Peres a palestinský vůdce Jásir Arafat. - Nejmladším nositelem Nobelovy ceny za mír se stala v roce 1976 ve svých 32 letech Britka Mairead Corriganová, která usilovala o ukončení sektářského násilí v Severním Irsku. - Nejstarším oceněným je světově proslulý fyzik Joseph Rotblat, kterému bylo 87 let, když v roce 1995 obdržel cenu za boj proti jaderným zbraním. - Nobelovu cenu za mír dosud obdrželo 12 žen. Jako první ji v roce 1905 získala rakouská spisovatelka Bertha von Suttnerová za založení rakouské mírové společnosti a boj za odzbrojení. Naposled ji v roce 2004 převzala keňská bojovnice za životní prostředí Wangari Maathaiová. - Jediným laureátem, který cenu odmítl, se stal v roce 1973 Vietnamec Le Duc Tho. Ocenění obdržel společně s Američanem Henry Kissingerem, se kterým vedl v Paříži dlouhá jednání o ukončení války a obnovení míru ve Vietnamu. Le cenu odmítl převzít s odůvodněním, že USA i jižní Vietnam trvale porušují dohodu o příměří. - Generální tajemník OSN Dag Hammarskjöld dostal v roce 1961 cenu jako jediný posmrtně. Hammarskjöld zahynul měsíc před vyhlášením cen při letecké katastrofě v Zambii, když letěl do Konga vyjednávat o ukončení občanské války. Od roku 1974 se cena posmrtně neuděluje. - Podle internetových stránek http://nobelprize.org byl na Nobelovu cenu za mír dvakrát nominován i sovětský diktátor Josif Stalin a jednou Adolf Hitler. Nacistického vůdce navrhl v roce 1939 člen švédského parlamentu, krátce poté však nominaci stáhl. Tuto prestižní cenu naopak nikdy nedostal indický bojovník za národní nezávislost Móhandás Karamčand (Mahátma) Gándhí. - Na Nobelovu cenu za mír byli několikrát nominováni například i Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš nebo Václav Havel. - O udělení Nobelovy ceny za mír rozhoduje Norský Nobelův výbor, pětičlenný orgán volený norským parlamentem. Cena se na rozdíl od ostatních Nobelových cen uděluje v Oslu. Návrhy na kandidáty mohou předkládat nynější či bývalí členové Norského Nobelova výboru a jím jmenovaní poradci, členové zákonodárných sborů a vlád států, Meziparlamentní unie, Mezinárodního soudního dvora v Haagu, profesoři politických a právních věd, historie a filozofie a nositelé Nobelových cen za mír.
|
- Prvními nositeli Nobelovy ceny za mír se v roce 1901 stali spoluzakladatel předchůdce Mezinárodního výboru Červeného kříže Švýcar Henri Dunant a spoluzakladatel Mezinárodní mírové ligy Francouz Frédéric Passy. Od té doby byla cena udělena 89krát, v 19 letech nebyla udělena (většinou šlo o období válek).
- Rekordmanem, co se týče počtu cen, je Mezinárodní červený kříž, který cenu obdržel třikrát (1917, 1944 a 1963). Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) dostal cenu dvakrát (1954 a 1981). Americký chemik Linus Pauling obdržel kromě Nobelovy ceny za mír (1962) i Nobelovu cenu za chemii (1954).
- Rekordmankou v počtu nominací je podle stránek http://nobelprize.org americká aktivistka Jane Addamsová, která byla v letech 1916 až 1931 nominována v 91 případech, aby cenu nakonec získala v roce 1931.
Foto: Robert Sedmík, Lucie Pařízková, Profimedia, ČTK/AP a Wikipedie
