Nadcházející volby
Protiimigrační AfD se v části Německa bude ucházet o vítězství

Další vzestup a možná i první vítězství v zemských volbách pro protiimigrační Alternativu pro Německo (AfD), oslabení tradičních velkých stran CDU a SPD a konec dosavadních zemských vlád by měly přinést nedělní volby v Sasku a Braniborsku. Hlasování ve dvojici východoněmeckých zemí ale bude mít dopady i na celoněmeckou vládu konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), kterou může dále oslabit.

Aktuální průzkumy veřejného mínění počítají s tím, že volby ve čtyřmilionovém Sasku, které leží u hranic s Českou republikou, vyhrají křesťanští demokraté kancléřky Angely Merkelové se ziskem kolem 30 procent hlasů před AfD s 25 procenty. Zatímco pro CDU by takový výsledek v Sasku byl jednoznačně nejhorší (dosud to bylo 39 procent před pěti lety) od znovusjednocení Německa v roce 1990, AfD by jím výrazně překonala 9,7 procenta z roku 2014.

Ještě o dost hůře než pro CDU, která v Sasku jednoznačně vyhrála všechny zemské volby za posledních 29 let, hlasování podle všeho skončí pro jejího zdejšího koaličního partnera SPD, který může myslet jen na osm procent hlasů, což by bylo jeho dosavadním minimem v této spolkové zemi.

Takovýto výsledek by vedl ke konci velké koalice, která dosud v zemském parlamentu měla pohodlnou většinu. Jako nová varianta by přicházela v úvahu především vláda CDU, SPD a Zelených, kteří mohou získat kolem 11 procent, což by pro ně představovalo dosavadní maximum (v roce 2014 dostali 5,7 procenta). V opozici by pak vedle AfD, s níž do koalice nechce jít žádná další strana, zůstala Levice s podporou zhruba 15 procent voličů a svobodní demokraté (FDP) s pěti procenty hlasů.

Podobný trend by měly přinést volby ve 2,5milionovém Braniborsku. I zde se čeká nové maximum pro AfD (21 procent) a Zelené (14 procent) a naopak nové minimum pro CDU (17 procent) i SPD (21 procent), která v zemi posledních 29 let vládne. Jak v Braniborsku, tak v Sasku AfD i Zelení těží podle politologů z toho, že na rozdíl od CDU a SPD dokážou dávat jednoznačné - i když zcela opačné - odpovědi na otázky týkající se aktuálních témat jako je migrace nebo ochrana klimatu.

Křesťanským a sociálním demokratům nepomáhá ani to, že je řada voličů činí zodpovědné - a vzhledem k tomu, jak dlouho byli u vlády, tak oprávněně - za vývoj po pádu komunistické Německé demokratické republiky (NDR), s nímž nejsou zcela spokojeni, pokud jde třeba o přetrvávající rozdíly ve výši platů mezi západem a východem země nebo nízký podíl lidí z východu ve vedoucích pozicích.

Také v Braniborsku se kvůli těmto trendům bude po volbách nejspíš měnit vláda. Dosavadní koalice SPD a Levice, která může dostat kolem 15 procent hlasů, se tak může rozrůst ještě o Zelené. Do opozice by naopak spolu s AfD a CDU měla směřovat FDP a konzervativní Svobodní voliči (FW), kteří mají šanci poprvé proniknout do zemského parlamentu. Průzkumy jim stejně jako FDP dávají okolo pěti procent.

Pokud nedělní výsledky odhady skutečně potvrdí, bude to znamenat další pokračování série výrazných propadů - do nichž patřily i letošní evropské volby - pro celoněmecké vládní strany SPD a CDU, jejíž dřívější šéfka Merkelová se do předvolební kampaně kvůli negativním emocím, které budí u výrazné části východních Němců, raději ani nezapojovala. Zvláště případné vítězství AfD v Braniborsku by zvýšilo tlak na předsedkyni CDU a ministryni obrany Annegret Krampovou-Karrenbauerovou.

Nespokojenost se dá ale očekávat i u sociálních demokratů, z nichž se řada už loni stavěla proti vstupu do další velké koalice, která podle nich vede jen k pokračujícímu odlivu voličů od SPD. Právě uvnitř této strany se zřejmě nakonec o osudu celé koalice také rozhodne. V prosinci si totiž vybere nového předsedu a řada z kandidátů na tento post dává už nyní najevo, že by v případě svého úspěchu byla pro ukončení vládního spojenectví.