Zastřelení dvou ze šestice vlků, kteří uprchli z uzavřeného výběhu v národním parku Bavorský les, vyvolalo rozkol mezi ochránci přírody. Někteří z nich totiž považují odstřel zvířat za zbytečný.
Vlci utekli v noci na minulou sobotu poté, co někdo úmyslně odstranil zámek a otevřel branku vlčí obory. Jednoho ze šesti uprchlých zvířat přejel vlak, dva musela být podle vedení parku z bezpečnostních důvodů zastřelena. Po zbylé trojici se nadále pátrá, přičemž jednoho z vlků zahlédli turisté i v české části Šumavy.
Někteří dobrovolní strážci a průvodci v Bavorském parku z organizace "Pro Nationalpark" však rozhodnutí o odstřelu dvou zvířat tvrdě kritizují. Jan F. Turner, který pro park pracuje jako dobrovolník už třetím rokem, se kvůli tomu dokonce rozhodl z průvodcovské služby odejít. "A vím minimálně o pěti až šesti dalších průvodcích, kteří uvažují o tom samém," řekl Turner rozhlasové stanici Bayerischer Rundfunk.
Na rozdíl od vedení parku se totiž domnívá, že zastřelení vlci nepředstavovali pro lidi žádné bezprostřední nebezpečí. První vlk byl zastřelen krátce poté, co na dálku vrčel na ženu, s kterou se setkal. Podobně strážci zastřelili i dalšího vlka, který údajně s vrčením doprovázel dva muže až k autu, kde se před ním schovali. Protože to bylo blízko vesnice a hrozilo nebezpečí, že se zvíře dostane až k lidským obydlím, přivolaný lovec vlka raději na dálku zastřelil.
V obou případech údajně nešlo vlky uspat střelou s narkotizační šipkou. Takový způsob odlovu šelmy je možný pouze z bližší vzdálenosti, na delší vzdálenost nemá smysl. Jan F. Turner se však domnívá, že park hrozbu napadení člověka vlky zbytečně zveličuje.
"V Německu ročně pokoušou psi 30 tisíc až 50 tisíc lidí. Vlk nepokousal nikoho, přesto stačí, aby zavrčel a musí být utracen," tvrdí Turner. Zastřelení dvou ze šesti uprchlých šelem považuje nikoliv za nezbytnost, ale za "politický akt", který má jen potvrdit pověst vlků jako nebezpečných a zlých zvířat. "Určité skupině voličů z řad myslivců nebo zemědělců takový pohled na vlky vyhovuje," uvedl Turner. Park se podle něj ale zpronevěřil svým základním cílům.
Vedení parku ale Turnerovu kritiku odmítlo. Podle něj nelze srovnávat chování volně žijících vlků se šelmami, které dosud žili v uzavřeném výběhu, kde dostávali krmení a setkávali se s lidmi. Taková zvířata pak ztrácejí svou přirozenou plachost a mohou být pro člověka nebezpečná. K podobnému názoru se nakonec přiklonila i naprostá většina ze stovky dobrovolných průvodců, kteří pracují v Bavorském lese. "Věřím řediteli parku panu Leiblovi, protože vím, jak těžké bylo zvlášť pro něj rozhodnutí vlky zastřelit. Nic jiného ale opravdu nezbývalo," řekl vedoucí organizace "Pro Natinalpark" Volker Freimuth. Turnerův názor označil mezi průvodci za zcela ojedinělý.
Otázkou zůstává, jak by se k případnému odstřelu vlků postavil sousední Národní park Šumava. Minimálně jednu z uprchlých šelem totiž už zahlédli i návštěvníci české části parku. Na svobodě zůstávají ještě tři vlci. "Ze zákona pochopitelně na chráněné zvíře nikdo střílet nesmí. Je to možné pouze v případě, že by šelma bezprostředně ohrožovala lidi," řekl TÝDNU.CZ mluvčí NPŠ Jan Dvořák. K tomu, zda v souladu s tímto pravidlem postupovali při odstřelu vlků bavorští ochranáři, se nechtěl vyjadřovat. "Takový komentář nám nepřísluší," řekl Dvořák.
Zatímco vedení obou sousedních parků stále doufá, že se jí alespoň zbylé tři vlky podaří odchytit či uspat živé, policie pokračuje v zatím neúspěšném pátrání po člověku, který zvířata pustil na svobodu. Někteří diskutující na sociálních sítí podezírají z porušení zámku a násilného otevření ohrady radikální ochránce zvířat, další jsou přesvědčeni, že pachatel byl "nepřítelem" vlků. "Musel totiž minimálně vědět o vysoké míře rizika, že vlci budou na útěku zastřeleni nebo zahynou jiným způsobem. A to se také skutečně stalo," uvedl bývalý průvodce bavorskou divočinou Jan Turner.
