Psychologický "bič" na migranty. Vyšle Evropa jasný vzkaz?

Sousloví "regionální vyloďovací platformy" se v souvislosti se snahou Evropské unie omezit příjezdy migrantů přes Středozemní moře objevilo teprve minulý týden, když do médií unikla jedna z prvních verzí návrhu závěrů summitu EU, který se bude v Bruselu konat tento čtvrtek a pátek. Z rozhovorů s diplomaty a lidmi, kteří jednání připravují, je zřejmý obecný záměr konceptu, detaily jsou ale zatím velmi mlhavé. Až summit má totiž dát zelenou práci na konkrétních podrobnostech.

Představa, tak jak vyplynula z vyjádření několika zdrojů, je zhruba taková, že na moři zachránění migranti by byli převáženi na pobřeží některé "bezpečné třetí země" v severní Africe. Tam by bylo rychle rozhodnuto o tom, zda mají potenciálně nárok na azyl v EU.

Protože ze statistik plyne, že podobný nárok má z migrantů na středomořské trase mezi libyjskými břehy a Itálií jen málokdo, byli by ostatní migranti rychle vraceni zpět do svých původních zemí.

Návrh závěrů, připravený pro vrcholnou unijní schůzku, přitom zdůrazňuje potřebu "naprostého respektování mezinárodního práva" a úzkou spolupráci s dotčenými státy i mezinárodními organizacemi, jako je Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR) či Mezinárodní organizace pro migraci (IOM).

Podle představ autorů konceptu by podobné řešení mělo migrační tok z Afriky do Evropy výrazně snížit nejen tím, že v italských přístavech či jinde v Evropě přestanou přistávat lodě se stovkami zachráněných migrantů.

Fakt, že nebezpečná cesta přes moře, za kterou mnozí migranti draze platí organizovanému zločinu, velmi pravděpodobně skončí zase zpátky na africkém pobřeží, by měla mít také "psychologický efekt" a dát migrantům jasně najevo, že vůbec nemá smysl tuto anabázi podstupovat. "Třeba se to zastaví už poté, co se otočí tři nebo čtyři lodě," řekl novinářům jeden z diplomatů a připomněl podobný efekt, který měla ve východním Středomoří dohoda o vracení migrantů mezi EU a Tureckem.

Čtvrteční diskuse a schválení tohoto nápadu ale neznamená, že se koncept začne okamžitě uplatňovat, důrazně ve středu upozorňoval novináře dobře informovaný unijní přestavitel.

"Evropská rada podporuje vytvoření koncepce regionálních vyloďovacích platforem," stojí v návrhu závěrů. Summit jen tedy dá za úkol Evropské komisi, aby vypracovala konkrétní návrh, jak by celá věc měla fungovat. Podle obvykle dobře informovaného diplomata struktury komise už podobné možnosti zvažovaly a její předseda Jean-Claude Juncker by tedy teoreticky mohl už ve čtvrtek večer premiéry a prezidenty seznámit s určitými předběžnými možnostmi.

Migranti by se měli rychle vracet zpět domů

Evropská komise počátkem týdne uváděla, že po nedělní neformální diskusi 16 členských zemí o migraci se v tomto ohledu soustředí na dvě varianty - první je už popsaná možnost středisek v severní Africe, kde by byli migranti tříděni s přispěním UNHCR a IOM za podpory evropských peněz a odborníků, druhou je zřízení těchto středisek na území EU, kdy by hlavní práci měly na starosti Frontex a Evropská podpůrná azylová agentura (EASO) s posíleným mandátem. Šéf summitů Tusk ale tuto druhou možnost v zásadě vylučuje ve svém dopise, kterým ve středu státníky do Bruselu pozval. Jasně v něm hovoří o platformách "mimo Evropu".

Unie na nižších úrovních v minulosti zvažovala možnost vzniku "hotspotů", kde by byly vyřizovány žádosti o azyl, mimo unijní území, nyní je to ale poprvé, kdy se podobná věc dostává na stůl šéfům států a vlád. Zdroje připravující summit přitom zdůrazňují, že cílem nejsou "tábory", kde by byli migranti delší dobu internováni; většina z nich by se měla rychle vracet zpět domů.

Osoby s nárokem na azyl v EU by unijní státy převzaly na základě dobrovolného rozhodnutí.

Diplomaté před summitem poukazují na to, že věc bude vyžadovat složitá a citlivá jednání se státy, které by připadaly v úvahu, dohody zatím žádné nejsou. Zmiňovány jsou například Tunis či Maroko; podle jednoho dobře informovaného diplomata není příliš pravděpodobná možnost využití libyjského území kvůli tamní nestabilní situaci.

Další komplikace jsou právní a souvisejí třeba s tím, zda byli migranti zachráněni v pobřežních vodách například Libye, v mezinárodních vodách či nedaleko evropských břehů. Otázkou bude také přístup nevládních organizací, které se na záchraně migrantů z vody také podílejí a jejichž lodě nyní například přestala ve svých přístavech přijímat Itálie.

"Každý si uvědomuje, že existence podobného operačního nástroje by mohla zásadním způsobem přispět k rozbití kriminálních sítí zapojených do migračních toků směrem do Evropy," poznamenal jeden vysoce postavený diplomat. Čtvrteční politická diskuse šéfů států a vlád by tedy měla rozhodnout, že je na vzniku takové možnosti třeba začít pracovat.