Předsednictví EU
Rakousko se zaměří na bezpečnost a boj proti nelegální migraci

Předsednickou zemí Evropské unie se od počátku července stává na šest měsíců Rakousko. Vídeň už v březnu zveřejnila priority svého půlročního působení v čele evropského bloku: na prvním místě je bezpečnost, včetně boje proti nelegální migraci a zlepšení ochrany vnějších hranic bloku, spolu s posílením evropské konkurenceschopnosti, třeba pomocí rozvoje digitalizace unijního hospodářství. Vídeň se chce soustředit i na stabilitu západního Balkánu a jeho sbližování s Evropskou unií.

Pro Rakousko to bude už třetí působení v roli předsednické země; Vídeň si vedení unie vyzkoušela už v letech 1998 a 2006. Podle webových stránek rakouského předsednictví nyní Vídeň chystá přibližně 300 jednání na nejrůznějších úrovních.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz a jeho kabinet zaujímá v migrační problematice postoje, které se v mnohém blíží pohledu sousedních středoevropských zemí z visegrádské skupiny, tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska. Nová politická atmosféra v Evropě, kdy se například k moci dostala ostře protimigrační a antiunijní italská koalice Ligy a Hnutí pěti hvězd, bude výzvou pro rakouské diplomaty, kteří mají při schůzkách členských zemí jako zástupci předsednictví hrát roli neutrálního moderátora.

Jedním z důležitých úkolů rakouského předsednictví bude další práce na reformě unijního azylového systému, kde státy i po více než dvou letech mnohdy napjatých diskusí rozdělují plány na trvalé přerozdělování migrantů v rámci Evropské unie v případě krizové situace v některé unijní zemi.

Rakousko se ale ujme vedení evropského bloku v době, kdy se letos na podzim naplno rozběhnou politické diskuse o přípravě budoucího víceletého rozpočtu unie po roce 2020. Složitou problematiku, která určí podobu fungování evropského bloku po britském odchodu z tohoto společenství, chce mít Evropská komise uzavřenou ještě před volbami do europarlamentu na jaře 2019.

Brexitová jednání, byť je do nich předsednictví zapojeno jen nepřímo, budou další významnou částí podzimní unijní politické skládačky. V říjnu by totiž měla být hotova dohoda o podmínkách britského vystoupení z bloku i společná politická deklarace o budoucí podobě vzájemných vztahů.

Po končícím bulharském předsednictví Vídeň také převezme prioritu týkající se posilování vztahů s balkánskými zeměmi. Unie sice o rok odložila spuštění přístupových rozhovorů s Makedonií a Albánií, v oblasti se ale hodlá výrazně angažovat mimo jiné proto, aby zamezila především růstu ruského vlivu.

Končící funkční období europarlamentu a Evropské komise bude pro Rakousko a jeho diplomaty znamená nutnost práce na velkém množství návrhů, které se unijní instituce budou snažit na poslední chvíli posunout co nejdále.