Výhodné pro obě strany
Rakouští hoteliéři bojují o azylanty
13.09.2015 13:45 Reportáž
Zatímco se mnozí rakouští zaměstnanci obávají, aby je uprchlíci jako levná pracovní síla nepřipravili v budoucnu o práci, mnozí zaměstnavatelé v Rakousku řeší úplně opačný problém. Například rakouské Sdružení hotelů (ÖHV) vyzvalo vládu k urychlenému otevření pracovního trhu pro všechny žadatele o azyl, nikoliv jen pro ty, kteří ho nakonec dostanou.
Hoteliéři argumentují enormním nedostatkem pracovníků v hotelových službách, gastronomii a cestovním ruchu. Žádají proto, aby uprchlíci nemuseli čekat na vyřízení žádosti o azyl, ale mohli pracovat okamžitě.
"Přineslo by to výhody všem stranám," uvedl prezident ÖHV Gregor Hoch. Argumentuje tím, že řada hotelů marně shání zaměstnance a přitom dnes paradoxně v některých případech ubytovává uprchlíky, kteří pracovat chtějí, ale nemohou. "Často se jedná o vzdělané a kvalifikované lidi, připravené okamžitě nastoupit. Místo toho jen nečinně sedí na pokojích," uvedl Hoch.
Povolení k práci by přitom uprchlíci podle něj mohli získat jen dočasně, pokud by nakonec nedostali azyl, smlouva by jim zase skončila. V Rakousku dnes podle ÖHV chybí v turistických a a hotelových službách až 4 000 zaměstnanců, které zaměstnavatelé marně shánějí. A nepomohl ani cílený nábor v nových zemích EU, včetně Česka.
ÖHV spustilo před čtyřmi lety rozsáhlou náborovou kampaň, v níž se snažila oslovit zejména Čechy, Maďary a Poláky. Ani zájemci z těchto zemích však všechna uvolněná místa ani zdaleka neobsadili. Šanci proto vidí hoteliéři právě v uprchlících. Problém však zůstává v tom, že žadatelé o azyl zatím pracovat nemohou a azylové řízení může trvat až pět měsíců.
Podobně jako hoteliéři se pro otevření pracovního trhu azylantům vyslovili i někteří další zaměstnavatelé. A proti není ani Rakouská hospodářská komora. (ÖWK). "Naši partneři většinově souhlasí s tím, aby žadatelé o azyl v určitých oborech mohli dostat dočasné pracovní povolení. Ovšem pouze za podmínky, že se na přílušné místo nepřihlásí žádný rakouský zájemce," uvedl prezident komory Christoph Leitl.
Ministr sociálních věcí nejprve možnost Rudolf Hundstorfer zaměstnávání azylantů ještě před rozhodnutím o udělení či neudělení azylu tvrdě odmítal, nyní ale svá vyjádření koriguje. Také on údajně považuje za důležité, aby uprchlíci, kteří pracovat mohou a chtějí "jen nemuseli sedět doma." Hundstorfer je proto údajně ochoten diskutovat o ulehčení vstupu azylantů na pracovní trh.
O možnosti zaměstnat azylanty se přitom nediskutuje nejen v Rakousku, ale také v sousedním Německu. Azylové řízení u německých úřadů dnes trvá v průměru pět a půl měsíce, naprostá většina žadatelů na jeho vyřízení čeká bez práce. O práci se žadatel sice může teoreticky přihlásit, ovšem až po třech měsících pobytu v zemi. Další minimálně měsíc ale trvá než úřady prověří, zda o o místo, o které se uchází uprchlík, nemá zájem žádný domácí kandidát ani občan jiné země EU. Pouze v takovém případě může zaměstnavatel zaměstnat žadatele o azyl.
Také v Německu proto řada firem volá po tom, aby se podmínky pro zaměstnávání uprchlíků zmírnily. Argumentují mimo jiné tím, že práce přispívá k integraci do společnosti. Azylant, který dlouho nepracuje, může naopak své pracovní návyky ztratit.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.