Evropská rozepře
Řešení migrační krize? Merkelová je neoblomná

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident François Hollande před pondělním summitem Evropské unie a Turecka opět odmítli jednostranná řešení uprchlické krize a zdůraznili nutnost společného postoje. Po důrazné ostraze hranic volá naopak maďarský premiér Viktor Orbán, který po jednání s předsedou bavorské vlády Horstem Seehoferem prohlásil, že je nezbytné postupně snižovat množství migrantů přicházejících do Evropy. Evropský statistický úřad Eurostat eviduje rekordních více než 1,2 milionu osob, které loni poprvé požádaly v Evropské unii o azyl.

"Jednostranná řešení nám dál nepomohou," prohlásila Merkelová po schůzce s Hollandem. Potvrdila tak svůj nesouhlas se zpřísňováním kontrol na hranicích, ke kterému přistoupily státy na takzvané balkánské migrační trase.

Hollande na společné tiskové konferenci zase ujistil, že Francie přijme dalších 30 tisíc imigrantů, jak slíbila. Dále sdělil, že k tureckým břehům Francie vyšle válečné plavidlo, které bude v rámci nedávno zahájené mise NATO pomáhat řešit příliv běženců přes Egejské moře. Kancléřka, jejíž země misi aliance řídí, vyslání lodi ocenila.

Merkelová patří mezi kritiky tvrdého postupu Budapešti vůči migraci, a to včetně plotu, který Maďarsko postavilo na hranicích se Srbskem a Chorvatskem. Maďarský premiér Viktor Orbán ale podobné výtky z Berlína a také z Bruselu znovu odmítl. Řekl mimo jiné, že jsou lepší nezávislé kroky jednotlivých států než nečinné přihlížení evropského společenství.

Ke zpřísnění pohraničních režimů se uchýlily i státy schengenského prostoru volného pohybu, jako jsou Dánsko, Švédsko či Rakousko. Vedení Evropské unie v této souvislosti varuje, že pád Schengenu ohrozí podstatu EU. Evropská komise si přeje, aby kontroly zavedené na vnitřních schengenských hranicích kvůli migrační krizi skončily nejpozději letos v prosinci. Novinářům to řekl eurokomisař pro migraci a vnitřní záležitosti Dmitris Avramopulos.

Krach schengenského prostoru volného pohybu by podle komise měl bezprostřední roční dopady mezi pěti a 18 miliardami eur (135 miliard až 486 miliard korun).

Avramopulos zároveň představil cestu, která má podle názoru komise ke zrušení kontrol vést. Její součástí je vznik společné evropské pobřežní a pohraniční stráže, vykázání těch, kdo nemají právo na azyl, ale i reforma způsobu, jakým nyní země unie o udělování azylu rozhodují.

S návrhy na řešení uprchlické krize v EU vystoupil vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi. Navrhuje mimo jiné spravedlivé přerozdělení běženců mezi státy Evropské unie, podporu Řecka v jeho tíživé humanitární situaci či plné spuštění takzvaných unijních hotspotů, tedy přijímacích a registračních středisek pro imigranty.

Nizozemský premiér Mark Rutte řekl, že je "opatrně optimistický" v tom, že Turecko na pondělním summitu EU slíbí, že bude brát zpět imigranty, kteří nepocházejí ze Sýrie. "Pokud to bude fungovat, vyřeší se tím 40 až 50 procent celkového přílivu přistěhovalců," věří premiér.