S filmem Fitna II přijde Wilders až po volbách

Pokračování anktikoránového filmu Fitna (Rozvrat) se zájemci dočkají až po parlamentních volbách v Nizozemí, které se konají 9. června. Dříve se mi ho nepodaří natočit, prohlásil ve středu nizozemský poslanec a prominentní kritik islámu Geert Wilders.

Už loni šéf Strany pro svobodu (PVV) prozradil, že pokračování patnáctiminutového snímku Fitna, v němž vylíčil islám jako násilné a netolerantní náboženství, se bude věnovat důsledkům masové imigrace z muslimských zemí pro Evropu.

Ve Fitně II se chce holandský antiislamista soustředit podle svých slov také na témata jako svoboda názorů a islámský zákon šaríja. Chce probudit lidi, aby si uvědomili, že je třeba něco dělat.

Původně chtěl Wilders dokončit druhý díl filmu už před nizozemskými volbami, ale to bylo ještě před únorovým pádem dosavadního kabinetu, což hlasování o rok uspíšilo. Červnové volby jsou tedy předčasné.

ČTĚTE TAKÉ:  Antiislamisté triumfují v obecních volbách v Nizozemí
                         Wildersové všech zemí, spojte se!

O čem bude Fitna II detailně pojednávat, je zatím předmětem spekulací. Objevily se například informace, že jeho část bude věnována Izraeli v roli oběti, jež se brání proti muslimským agresorům. Židovský stát jako příklad v boji islámu proti Západu.

"Nebude to kopie Fitny. Je to další fáze," sdělil šéf PVV listu Telegraaf. "Nebude o nic méně peprnější než první film." Wilders zdůrazňuje, že chce lidem ozřejmit, co je čeká. Nyní prý chce ukázat důsledky masového přistěhovalectví muslimů, jemuž jsou v Evropě otevřeny dveře dokořán. "A přicházím s řešeními," dodává Wilders.

Dále prozrazuje, že s Fitnou II mu pomáhají profesionálové v USA a Hollywoodu. Jejich jména ale neprozrazuje. Problémem jsou pro něj stále peníze. "Musíme jít více do útoku, jednat ofenzivně," pokračuje blonďatý poslanec, který chce postupovat proti islámu ještě tvrději.

První díl Fitny spatřil světlo světa v březnu roku 2008. Už rok předtím ale vzbuzoval u nizozemské vlády strach kvůli reakcím z islámského světa a existovaly i obavy z protestů, ba nepokojů domácích muslimů. Haagský kabinet kvůli tomu dokonce tajně jednal s Národním koordinátorem pro boj s terorismem (NCTb).

Nesrovnalosti v obecních volbách

Třetího března se v Nizozemí konaly obecní volby, v nichž poprvé ve dvou městech, Haagu a Almere, kandidovala i Strana pro svobodu poslance Wilderse. Antiislamisté slavili triumf. PVV vytlačila z vedení v Almere sociální demokraty (PvdA) a v Haagu skočila na druhém místě.

Tři měsíce před předčasnými parlamentními volbami (9. června) se tak potvrdil trend, podle něhož už řadu měsíců ztrácejí největší vládnoucí strany, socialisté (PvdA) a křesťanští demokraté (CDA), přízeň voličů ve prospěch Geerta Wilderse.

V Rotterdamu rozhodl starosta Ahmed Aboutaleb, nizozemský politik marockého původu, o přepočítání hlasů kvůli řadě nesrovnalostí při hlasování. Volby v Rotterdamu vyhráli těsným rozdílem získaných hlasů sociální demokraté (PvdA) před Živoucím Nizozemím (Leefbaar Nederland).

Wilders své příznivce v tomto přístavním městě vyzval, aby podpořili Leefbaar Nederland.

Už při přepočítání hlasů z jedné volební místnosti se rychle zjistilo, že tato strana byla ošizena o stovku hlasů. V asi půltřetím tisíci případů se stalo, že voliči dostali dvě platné voličské legitimace. Někde se naopak hlasovalo bez legitimace. Už kvůli dřívějším problémům při volbách se Rotterdamu začalo přezdívat Harare - podle hlavního města Zimbabwe.

V Almere se někteří obyvatelé snažili vytvořit cosi jako sanitární kordon a nepustit do volební místnosti příznivce PVV Geerta Wilderse. V Haagu přišla k hlasovacím urnám asi stovka žen v šátcích, aby demonstrovaly nesouhlas se snahami o zákaz pokrývek hlav muslimek na veřejnosti.

Foto: Nederland kiest a Profimedia