Chudí v. bohatí
Škodovek víc na východě. Auta stále dělí Německo vedví
11.11.2014 06:00 Původní zpráva
Kdo z Čechů jezdí častěji autem po německých silnicích, nejspíše si všiml toho, že na západě republiky jezdí výrazně více lepších aut (a také se tam často jezdí v průměru o něco rychleji) než v oblastech bývalé NDR. Potvrzují to i čerstvé statistiky ze spolkového registru silničních vozidel (KBA). Zajímavou roli hrají i škodovky. Někdy se této hranici říká Kabrioletí příkop (Cabrio-Graben).
Ještě 25 let po pádu Berlínské zdi a sjednocení Německa dělí kvalita aut východ a západ. Něco o tomto aspektu hospodářského vývoje vyprávějí statistiky úřadu KBA, píše německý list Die Welt, jehož redaktorům umožnili do příslušných dokumentů nahlédnout.
Nejnápadnější je Cabrio-Graben. S téměř chirurgickou přesností rozřezává republiku na dvě části podél někdejší hranice mezi SRN a NDR. Pokud jde o auta, jsou Ossis a Wessis v mnohém stále rozdělení.
Je ovšem třeba přiznat, že kabriolet není právě masový produkt. I v místech, kde jich je registrováno nejvíce, jde jen o každé dvacáté auto. Rekord drží Starnberg nedaleko Mnichova - počet aut bez střechy tam činí 5,5 procenta.
Jen pro zajímavost, u tamního Starnberského jezera žil nejstarší syn posledního rakousko-uherského císaře Otto von Habsburg. Byl to ale poměrně skromný následník trůnu a kabriolet nevlastnil.
Stálé rozdělení Spolkové republiky na (bývalý socialistický) východ a (kapitalistický) západ však tento typ vozů dokumentuje až extrémně zřetelně.
Jestliže jsou ve ve šlesvicko-holštýnském okresu Lübeck (SRN) nahlášena tři procenta kabrioletů, hned vedle na severozápadně Meklenburska (NDR) je jich jen 1,3 procenta.
To zhruba platí i pro další lokality. Porovnejme třeba Wolfenbüttel (západ) a Harz (východ) nebo bavorský Coburg se Sonnebergem v Durynsku. Skoro všude je na západě registrováno dobře dvaapůlkrát více kabrioletů než na východě.
Výjimkou jsou jen Berlín a Postupim (Potsdam), tam ale žije více lidí v blahobytu než ve zbytku nových spolkových zemí.
"Německo je v mnohém ohledu ještě stále rozdělenou zemí," říká listu Die Welt politolog Andreas Knie. Vede Inovační centrum pro mobilitu a společenskou změnu v Berlíně. Na západě spatřuje "postmaterialistické hodnotové struktury", pro které je kabriolet, tedy auto nepotřebné výlučně k pohybu vpřed, důležitým příkladem.
"Tam ještě na východě nejsme. Berlín, Postupim, Výmar, Lipsko - je jen málo měst, která se nově strukturovala. V zásadě je východ ještě předmaterialistický." Nedostatek aut ovšem nevládne nikde.
"Veškeré obyvatelstvo může nastoupit do flotily automobilů a nikdo nemusí na zadní sedadla," říká Knie. Zhruba 81 milionů obyvatel Spolkové republiky se početně vejde pohodlně za volant a sedadlo vedle řidiče. Přihlášených aut je totiž aktuálně 81 851 203. Statisticky tedy nikdo na východě netrpí autonouzí.
Třeba pokud jde o VW Golf, v Německu s odstupem nejprodávanější auto, je jich v každém okrese přihlášeno v průměru 6,5 až 10 procent. Sice lehce vedou západní okresy, ale rozdíl není zdaleka tak výrazný jako u kabrioletů nebo luxusních značek Rolls-Royce či Ferrari.
Zvláštností je Wolfsburg (sídlo automobilky Volkswagen), kde jezdí 41,2 procent lidí golfem. Vždyť ho vyrábějí. Tento efekt přesahuje i do sousedních okresů Gifhorn (15,1 procenta) a Helmstedt (15,4 procenta). Blahobyt západu a východu se tedy dá obecně odvodit od rozšíření značek aut. Více úspěchů ve východních než v západních částech Německa tak mají výrobci, kteří své automobily nabízejí za nižší ceny.
Nejpříznačnější je tento efekt u Škodovky, dceři VW, jakož i u japonských značek Honda a Mitsubishi. Také Nissan a Suzuki mají své nejsilnější podíly na trhu spíše ve východních než v západních regionech, avšak tento poměr se spíše vyrovnává. Totéž platí i pro značky Kia a Chevrolet, jakož i pro koncern Renault a jeho rumunskou dceřinou známku Dacia.
Protože cifry KBA nejsou úplně aktuální, neboť příslušné údaje se shromažďují jednou za rok, lze z nich vyčíst spíše dlouhodobý ekonomický vývoj sjednocené země.
Na východě tak začátkem 90. let minulého století usilovaly o úspěch především asijské značky, když nabízely nové vozy za výhodnější ceny než německá konkurence. Snažil se hodně i Renault.
Pokud srovnáme data značek Dacia a Škoda, skrývají se i v nich zajímavé detaily. Po předsudcích o chudších východních zemích měly by vedle Cabrio-Graben existovat i hranice pro Dacii.
Koneckonců, tato značka nabízí své produkty levněji. Ale Dacia je na trhu až od roku 2004 a mezi roky 1990 a 2004 došlo k jistému hospodářskému a společenskému vývoji.
Průměrné příjmy na východě vzrostly, čímž klesly počty zaregistrovaných zvláště levných vozů. A právě na západě sázejí mnozí kupci Dacie při svém rozhodnutí na prohlášení: Podívejte, víc auta jednoduše nepotřebuji.
Větší rozšíření škodovek na východě však vyplývá z toho, že značka je tam více známá. Hned po pádu zdi byl český výrobce na Západě ještě relativně neznámý, dokud komando nepřevzal už roku 1991 Volkswagen.
Na Východě ale byla Škoda žádanou alternativou k trabantům a wartburgům. Malá Felicia, představená roku 1994 v režii VW, našla hodně kupců zvláště mezi Labem a Odrou. I když se tento vůz už od roku 2001 nenabízí a mnoho exemplářů už není na tomto světě, z čísel KBA lze ještě dobře vyčíst rozdíly mezi západem a východem.
V okrese Stendhal (východ) tak ještě 0,41 procenta aut slyší na jméno Felicia, zatímco v Rosenheimu (západ) jen 0,008 procenta. Tedy padesátkrát méně. Už před delší dobou se však Škoda vydala jinou cestou.
Sice ještě stále funguje jako budgetová značka VW, ale všechny vývozní značky už nechala za sebou a v letošních zápisech do registru vozidel v Německu patří jako jediné neněmecké auto do top ten, první desítky. Tento úspěch však není zdaleka založen jen na východních spolkových zemích, podíl modelů Škoda se bude v příštích deseti letech posouvat výrazně směr západ.
Vzhledem k mnoha milionům osobních aut zaregistrovaných v Německu a vzhledem k jejich dlouhé životnosti se ale mnohé statistiky mění rychlostí pohyblivé písečné duny. Že v ní je přesto živo, dodává Die Welt, lze vidět na nejvýchodnějším ze všech východních aut - na trabantu.
Stav trabantů se sice pomalu, ale stále snižuje. Dnes smí na německých silnicích jezdit už jen 32 711 těchto pryskyřičníků pádivých, jak se jim mimo jiné říkalo v české kotlině. Se svým podílem 0,075 procenta v celém Německu se z kdysi lidového vozítka NDR stala jen poznámka pod čarou.
A protože se už dávno nevyrábí, nemůže KBA rozklíčovat, jaký je jeho podíl v jednotlivých oblastech země.
Pravděpodobné je, že více exemplářů je na východě Německa. Jisté je, že toto auto upadá celoněmecky v zapomenutí.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.