Většina Slováků se cítí nedostatečně finančně ohodnocena za svou práci a považuje za nespravedlivé, když si lidé s vyššími příjmy mohou dovolit lepší zdravotní péči nebo zaplatit svým dětem lepší vzdělání. Obyvatelé země také očekávají, že o lidi bez práce se postará stát, vyplývá z výsledků průzkumu Sociologického ústavu Slovenské akademie věd (SAV).
Více než 90 procent Slováků soudí, že rozdíly v příjmech mezi obyvateli jsou příliš velké a přes sedm z deseti obyvatel si myslí, že vydělávají méně, než si zaslouží. Na nedostatečné výdělky si stěžuje oproti roku 2010 více respondentů a je mezi nimi také většina lidí s vysokoškolským vzděláním, kteří obvykle vydělávají více než zbytek populace.
Platy na Slovensku jsou nižší nejen v porovnání s vyspělými zeměmi západní Evropy ale dlouhodobě zaostávají také za Českem. Slovensko se ale v EU řadí k zemím s nižší mírou rizika chudoby, které závisí na srovnání výše příjmů domácností s celostátním mediánem. Ten rozděluje obyvatele z hlediska příjmů na poloviny.
Podobně jako v roce 2010 i v nejnovější sondáži méně než třetina dotazovaných tvrdila, že v zemi má každý šanci na úspěch. Zhruba šest z deseti Slováků pokládá za nespravedlivé, když si lidé s vyšší životní úrovní mohou dovolit lepší zdravotní péči než obyvatelé s nižším příjmem. Podobný postoj mají k zajištění vzdělání svých potomků.
Z průzkumu také vyplynulo, že většina Slováků chce, aby stát zajistil důstojnou životní úroveň lidem bez práce. Míra nezaměstnanosti v zemi začala stoupat loni po propuknutí koronavirové krize, v současnosti se pohybuje blízko čtyřletého maxima.
Sociologický ústav SAV uskutečnil průzkum loni. Osloveno bylo 1003 respondentů, kteří představují reprezentativní skupinu dospělé populace.
