Rozsudek s dlouholetými tresty vězení včetně sedmi doživotních vynesl ve čtvrtek soud v prvoinstančním řízení nad více než třemi desítkami albánských vzbouřenců obžalovaných z příslušnosti k teroristické organizaci a z terorismu. Jde o skupinu, která se v květnu 2015 účastnila dvoudenních bojů s makedonskými bezpečnostními silami v Kumanovu na severu země. Ozbrojený střet si tehdy vyžádal 18 mrtvých, včetně osmi policistů. Odsouzení už dali najevo, že se odvolají.
Soud kromě doživotních trestů odnětí svobody uložil třinácti odsouzeným každému 40 let vězení. Dalších třináct obžalovaných si vyslechlo tresty v různé délce trvání od 12 až po 20 let. Čtyři souzení byli viny zproštěni, informovala agentura MIA.
Atmosféra v soudní síni při vynášení rozsudku byla podle agentury napjatá. Obžalovaní povstali a začali zpívat albánskou hymnu. Kromě toho provolávali "UÇK, UÇK" (zkratka organizací separatistických Albánců v Makedonii a v Kosovu) a hrozili, že "krev zabitých nezůstane nepotrestaná" a že v Makedonii nebude klid. Předsedající soudkyně proto většinu obžalovaných ještě před vynesením rozsudku ze soudní síně vykázala.
Boje v Kumanovu se odehrály předloni o víkendu 9. a 10. května. Zahynulo při nich osm policistů a deset ozbrojenců. Dalších 42 příslušníků speciálních policejních sil a jednotek ministerstva vnitra utrpělo zranění. Zadrženy byly tři desítky lidí kladoucích ozbrojený odpor.
Všichni odsouzení vinu odmítají a jejich obhájci podle novinářů už sdělili, že se odvolají. "Neočekávali jsme spravedlivé tresty, ale také jsme neočekávali, že rozsudek bude tak krutý. Byl to klasický demonstrační proces," řekl jeden z advokátů Naser Raufi.
Obhájci při procesu opakovaně tvrdili, že kauza má politické pozadí. Bývalá opozice vedená sociálními demokraty, kteří jsou nyní ve vládě, totiž podezřívala tehdejší konzervativní kabinet Nikoly Gruevského, že incident s albánskými separatisty zinscenoval, aby odvedl pozornost od skandálu s odposlechy nepohodlných lidí, které údajně nařídil sám premiér.
Při zahájení procesu 9. února loňského roku média informovala, že na lavici obžalovaných usedlo na dvacet etnických Albánců z Kosova, více než desítka makedonských Albánců a také jeden albánský státní příslušník.
Dvoudenní květnové boje v Makedonii, kde čtvrtinu z 2,1 milionu obyvatel tvoří Albánci, vyvolaly velké znepokojení Severoatlantické aliance a Evropské unie. Připomněly totiž nebezpečný konflikt z roku 2001, kdy makedonská armáda a policie sváděly devět měsíců boje s albánskými rebely, kteří se domáhali větších práv pro svou menšinu.
Boje tehdy ustaly po uzavření srpnové mírové dohody. Povstalecká Národní osvobozenecká armáda, která převzala zkratku UÇK po Kosovské osvobozenecké armádě albánských separatistů v Kosovu, se v ní zavázala, že složí zbraně výměnou za politické reformy ve prospěch své komunity. Povstalci zbraně skutečně složili a UÇK rozpustili, ale makedonský parlament schválil reformy po průtazích až s dvouměsíčním zpožděním. Albánské politické strany se nyní dál snaží o rozšíření práv svého etnika.
