Katalánci ve čtvrtek v Barceloně demonstrovali proti ranní razii španělské policie v sídle katalánské vlády a v sídle separatistické organizace Ómnium. Policie hledala dokumenty kvůli vyšetřování financování loňského říjnového referenda o nezávislosti Katalánska, které katalánská vláda uspořádala přes zákaz Madridu. Asi 500 lidí se podle deníku La Vanguardia sešlo večer na demonstraci u sídla katalánské vlády v centru Barcelony.
Lidé s katalánskými vlajkami už vpodvečer zaplnili barcelonské náměstí Sant Jaume, kde je úřad katalánského premiéra a barcelonská radnice. Přišli s transparenty, na nichž stálo v překladu Všichni jsme Ómnium. Chtěli tak podpořit separatistickou organizaci, v jejímž sídle španělská policie zasahovala a jejíž šéf Jordi Cuixart je od loňského října ve vazbě kvůli obvinění ze vzpoury.
Z náměstí Sant Jaume se vydaly asi tři stovky lidí průvodem ke kasárnám španělské policie. Nesli obří transparent "Desátého jsme volili republiku, budeme ji bránit". Před kasárnami, kde na pořádek dohlížela katalánská policie, někteří lidé pálili fotky španělského krále Felipeho VI. a na zem položili velký transparent s nápisem "pryč s okupačními silami".
Demonstranti také volali "Svobodu pro politické vězně" a "Puigdemont prezident". Za politické vězně označují katalánští separatisté dva exministry katalánské vlády Joaquima Forna a Oriola Junquerase a dva aktivisty Jordiho Sáncheze a Jordiho Cuixarta, kteří jsou už několik měsíců ve vězení za snahy o nezávislost Katalánska.
Španělská policie také zadržela vysokého úředníka bývalé katalánské vlády Antoniho Molonse, jehož dům rovněž prohledala. Molons byl po několika hodinách propuštěn, ale byl obviněn ze zpronevěry a ignorování soudního rozhodnutí. Toho se údajně dopustil v souvislosti s uspořádáním říjnového referenda. V něm se většina Katalánců vyslovila pro nezávislost, ale účast byla nízká, mimo jiné proto, že Madrid pohrozil trestním stíháním každému, kdo se na jeho organizaci bude podílet.
Řada volebních místností zůstala 1. října zavřena a na mnoha místech se španělská policie snažila bránit lidem v hlasování, zabavovala volební urny a použila k tomu i násilí. Za to ji kritizovala například i nedávná zpráva organizace Amnesty International.
Katalánský parlament, ovládaný separatisty, po referendu schválil koncem října rezoluci o nezávislosti. Španělská vláda poté sesadila tamní vládu, kterou prokuratura posléze obvinila ze vzpoury. Madrid přezval přímou správu nad Katalánskem, která má trvat do té doby, než Katalánci ustaví vládu. V prosincových volbách ale opět vyhráli separatisté a ti na svého premiéra nejprve navrhli expremiéra Carlese Puigdemonta, který je na útěku v Belgii, a poté Sáncheze, který je ve vazbě. Takže ani jeden nemohl být uveden do úřadu, protože k tomu je nutná osobní účast.
