Čečenec, který loni v létě v Rakousku vyhrožoval přítelkyni českého fotografa znásilněním kvůli tomu, že se koupala bez horního dílu plavek, dostal u soudu pět měsíců vězení. Rozsudek vyvolal rozporuplné reakce.
Fotograf Tomáš Busek, který má české občanství, ale už dvacet let žije ve Vídni, zveřejnil loni na podzim na sociálních sítích videonahrávku, na níž je zaznamenán jeho konflikt se skupinou uprchlíků z Čečenska a Afghánistánu. Mužům se nelíbilo, že se Buskova přítelkyně u jezera nedaleko Vídně opaluje "nahoře bez". Jeden z Čečenců proto ženu vyzval, aby se oblékla. Jinak by údajně nad sebou mohl ztratit kontrolu a znásilnit ji. I když k žádnému násilí nakonec nedošlo, muži naznačovali, že by dvojici mohli shodit do jezera. Tomáš Busek si celý konflikt nahrál na mobilní telefon.
Čečenec: Jsem jen slabý muž
Nahrávku zhlédlo 815 tisíc lidí, dostala se do televize, její části zveřejnily i některé seriózní noviny. Zatímco internet zaplavily tisíce příspěvků kritizujících chování nepřizpůsobivých uprchlíků, někteří jiní diskutující Buskovi vyčítali, že ojedinělého incidentu zneužil k vyvolání xenofobních nálad. A výsledek?
Třiadvacetiletého Čečence Šamila I. soud pravomocně potrestal pěti měsíci vězení. Protože ale pachatel už čtyři měsíce sedí ve vyšetřovací vazbě, dostane se na konci dubna na svobodu. Ostatní tři obviněné, kteří byli konfliktu u jezera také přítomni, soud osvobodil. Dospěl totiž k závěru, že se na vyhrožování přímo nepodíleli. Rozsudek v zemi opět vyvolal rozsáhlou diskusi. Mnozí totiž považují trest za příliš mírný.
"Vůbec nechci hodnotit výši trestu. Fakt je, že nás pachatel nenapadl, pouze vyhrožoval," řekl TÝDNU Busek, který u soudu vypovídal jako svědek. Podle něho ale nelze pominout, že pro odsouzeného Čečence to nebyl první trest. Už dříve byl za údajné vydírání a napadení podmíněně odsouzen i v Německu. A loni v listopadu prý vyhrožoval smrtí také arabskému prodavači v jedné z vídeňských drogerií. Soud však konstatoval, že tohle obvinění vzhledem k velmi špatné němčině prodavače i podezřelého nelze věrohodně prokázat.
"Tady jde o to, zda by člověk, který se opakovaně dopouští kriminálních činů, měl mít v Rakousku právo na ochranu. Nemělo by naopak Rakousko být chráněno před ním?" ptá se Busek. Údajně nemá vůbec nic proti uprchlíkům, nechápe ale, proč nebyl Čečenec už dávno vyhoštěn. "V jeho zemi už se přece neválčí. Měli bychom spíše pomáhat těm, kteří to opravdu potřebují," tvrdí Busek.
Šamil I. se u soudu hájil, že svá slova nemyslel vážně. "Tu ženu jsem požádal, aby se oblékla. Proč jsem to spojil i s výhrůžkou znásilněním, si nedovedu vysvětlit," uvedl. Rozhodně prý nikomu nechtěl ublížit, polonahá žena ho údajně pohoršovala. "Jsem jen slabý muž," řekl.
Voda na mlýn pravičáků
Případ nicméně posloužil některým politikům jako důkaz, že současná přistěhovalecká politika ohrožuje bezpečnost Rakušanů. Nový ministr vnitra za ultrapravicovou Svobodnou stranu Rakouska Herbert Kickl už v lednu uvedl, že trvalý nárůst kriminality u uprchlíků musí vést ke zpřísnění azylových zákonů. List Die Presse však kontroval, že podle interních policejních zdrojů kriminalita mezi žadateli o azyl naopak loni meziročně o deset procent poklesla. V roce 2017 policie vyšetřovala 20 100 trestných činů, v nichž jako podezřelí figurují či figurovali azylanti. Oficiální statistiku kriminality za loňský rok však ministerstvo vnitra teprve zveřejní.
