Mnichov
Uprchlíci bydlí se studenty. Ti jim pomáhají, spolu se baví

Německo hledá cesty, jak co nejlépe integrovat téměř půldruhého milionu žadatelů o azyl, kteří do země v posledních třech letech dorazili. Jednu z možných cest ukazuje unikátní mnichovská ubytovna, v níž pod jednou střechou bydlí němečtí studenti a uprchlíci z celého světa.

V třípatrové bílomodré budově v poklidné čtvrti Obersendling na okraji bavorské metropole nyní žije 41 vysokoškolských studentů a 62 běženců ve věku 16 až 21 let. Ubytovna, která je v rámci Německa v mnoha ohledech jedinečná, se jim otevřela na podzim roku 2015, tedy právě v době, kdy vrcholila migrační krize.

"Na začátku se řešilo, jak vlastně dát dohromady studenty a uprchlíky," vzpomíná vedoucí projektu Michael Ruml. "A zatímco jsme o tom přemýšleli, tak už společně vyrazili na Oktoberfest," vypráví příhodu, která ukazuje, jak rychle si k sobě obě skupiny našly cestu.

Právě častá interakce s Němci podobného věku je tím, co podle Rumla mladým běžencům nejvíce usnadňuje odbourávání jazykových bariér a integraci do společnosti v nové zemi. Možností k vzájemnému setkávání je přitom celá řada. "Je tu třeba společná venkovní zahrada, kde se dá grilovat nebo sportovat," říká. Studenti a uprchlíci se vídají také při doučování, nebo když si navzájem vaří. "A někteří jsou prostě kamarádi, tak spolu chodí na fotbal nebo do kina," líčí Ruml, podle něhož už se samozřejmě objevily i romantické vztahy.

"Celkem je tu šest skupin uprchlíků po deseti nebo jedenácti mladých lidech," popisuje fungování ubytovny její vedoucí. Každý z běženců má svůj pokoj a s ostatními ve skupině sdílí rozlehlou kuchyni a společenskou místnost. Samozřejmostí je bezdrátové připojení na internet nebo herní zázemí k odpočinku.

Uprchlíci jenom muži

V ubytovně sice bydlí studenti obou pohlaví, mezi migranty jsou ale jen muži. Podle Rumla je to dané tím, že žen v tomto věku do Německa přichází jen málo. V ubytovně by mohla být třeba jen jedna ze šesti skupin uprchlíků složená z žen, což by je však podle něj mohlo stavět do složité situace.

Protože uprchlíci spadají do péče zdejšího úřadu pro mladistvé, platí pro ně trochu jiná pravidla než pro studenty, kteří žijí v druhé části budovy. V ubytovně tak třeba nesmějí konzumovat alkohol. Na rozdíl od studentů mají také 24 hodin denně k dispozici podporu v podobě pedagogických a dalších odborníků.

"Náš cíl je pomoci jim dostat se tak daleko, aby po odchodu od nás mohli žít samostatně," říká vedoucí projektu o zdejších migrantech, kteří přicházejí nejčastěji ze Sýrie a dalších zemí Blízkého východu, jakož i států severní Afriky. "Když sem přijdou, je většina z nich teprve v azylovém řízení," podotýká Ruml s tím, že si tak nemohou být jisti, jak dlouho v Německu zůstanou.

Studenti pomáhají

Právě pomoc během azylového řízení je jednou z výhod, kterých se běžencům v ubytovně dostane. Zdejší studenti je často doprovázejí na jednání s azylovými nebo dalšími úřady, pomáhají jim v komunikaci se zdravotními pojišťovnami nebo psaním motivačních dopisů potenciálním zaměstnavatelům.

Získání práce není podle Rumla pro uprchlíky, z nichž většina studuje nebo je v učení, překvapivě takový problém. "Jsou velmi motivovaní, umějí jazyk a firmy nyní hodně hledají vyučené," říká. Mnohem složitější to podle něj mají s hledáním bydlení po odchodu z ubytovny. "Trh s byty je v Mnichově katastrofa, takže je jasné, že hned tak byt nedostanou," vysvětluje. Je to podle něj i jeden z důvodů, proč se bývalí obyvatelé na ubytovnu tak rádi vracejí alespoň na návštěvu.