Upřednostní Rakušané vojenské verbíře? Rozhoduje referendum

Rakousko dnes určí, zda zůstane zachována branná povinnost, anebo vznikne profesionální armáda. Na tom, že toto rozhodnutí nechají občanům, se loni dohodli vládnoucí lidovci (ÖVP) a socialisté (SPÖ). Nejrůznější průzkumy veřejného mínění se ve výsledcích výrazně lišily, takže referendum je velmi napínavé.

Výsledek lidového hlasování není právně závazný, vládnoucí politici se loni v létě nicméně dohodli, že výsledek budou respektovat. ÖVP a socialisté SPÖ přenechali nezvykle verdikt občanům proto, že se na něm sami nedokázali domluvit.

Voliči tak budou rozhodovat o dvou rozdílných partajních postojích - lidovců a sociálních demokratů. Prvně jmenovaní podporují zachování povinné vojenské a civilní služby. Druzí chtějí vybudovat profesionální armádu.

V referendu hlasují občané od šestnácti let, což znamená zhruba 6,4 milionu Rakušanů. Podle průzkumů z loňského podzimu se referenda chtělo zúčastnit až 60 procent voličů. Jeden z čerstvých výzkumů však zjistil, že k volebním urnám se chystá necelých 40 procent Rakušanů oprávněných hlasovat.

Rakušané mají tu výhodu, že ohledně svého budoucího vojska rozhodují mezi dvěma modely, které poměrně dobře znají ze svého evropského okolí - tedy pokud se o danou problematiku alespoň trochu zajímají. Pokud jde o lidové hlasování, jde o ideální problém, o němž se má rozhodnout. Předně patří mezi zásadní otázky společnosti, dále se bezprostředně dotýká téměř každého. Jde o syny, bratry, otce..., kteří buď v armádě sloužili, slouží, anebo se k tomu chystají.

Vojáci pomáhají třeba při živelních pohromách, takzvaní civilkáři jsou užiteční ve zdravotnictví nebo sociálních službách.

Pokud jde o specifickou situaci alpské země, kritici branné povinnosti poukazovali na to, že armáda byla nemilovaným dítětem státní smlouvy (obnovení demokratického a nezávislého Rakouska) z roku 1955. Tehdy prý Rakušany vyzbrojili "šrotem" z arzenálů okupačních vojsk a tristní stav výzbroje a techniky rakouské armády trvá dodnes.

Neustálé restrukturalizace armády údajně nijak nepřispěly ke zvýšení její efektivity. Jde o byrokratický, ustrnulý kolos polykající miliardy.

Základní vojenská služba trvá šest měsíců. V armádě je teď v aktivní službě zhruba 36 tisíc vojáků.

Výsledkem jsou mizerně vycvičení a vyzbrojení záklaďáci. K lepšímu se začala situace měnit až s účastí na zahraničních misích. Ale tam nehájili barvy Rakouska povinně odvedení, ale až na výjimky profesionálové.

Nyní působí za rakouskými humny zhruba 1360 vojáků. Nejvíce jich je v Kosovu. Na EU vedené misi EUFOR/ALTHEA v Bosně tvoří nejpočetnější národní kontingent Rakušané.

Zachování nynější podoby rakouské armády podpořily tři dny opřed referendem dvě desítky vysokých důstojníků ve výslužbě.

(diletantské video verbující do rakouské armády)