Napojení na extremisty
V bavorském sněmu jsou členové AfD sledovaní kontrarozvědkou

Do bavorského zemského sněmu se po nedělních volbách dostalo také několik členů protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD), které kvůli vazbám na krajní pravici sleduje zemský úřad na ochranu ústavy. S odvoláním na mluvčího instituce, která zastává funkci kontrarozvědky, to uvedla agentura Reuters. Členové AfD obsadili v novém bavorském sněmu 22 křesel. Kolik přesně jich úřad sleduje, ale jasné není.

Bavorská pobočka německé kontrarozvědky nyní podle mluvčího zkoumá, zda jí zemská ústava dovoluje pokračovat ve sledování občanů i poté, co se stanou členy parlamentu. AfD se po nedělních volbách dostala do bavorského zemského sněmu poprvé. Kromě Hesenska, které čekají volby 28. října, je tak protiimigrační strana již ve všech zemských parlamentech.

Mluvčí Bavorského zemského úřadu na ochranu ústavy odmítl sdělit, kolik z 22 nových poslanců AfD úřad sleduje, i to, kteří to jsou. Sledováni jsou ale kvůli vazbám na protiislámské a pravicově extremistické skupiny, včetně takzvaných Říšských občanů, kteří neuznávají legitimitu Spolkové republiky a hlásí se k někdejší Německé říši.

V září se po událostech ve východoněmeckém Chemnitzu (Saské Kamenici), kde se po vraždě 35letého Němce demonstrovalo proti imigraci do Německa, rozhořela debata, zda by měla civilní kontrarozvědka začít sledovat AfD jako celek kvůli blízkosti jejích politiků k protiimigračnímu hnutí Pegida. Úřady ve dvou spolkových zemích už sledují mládežnické organizace této strany.

V minulosti bavorská kontrarozvědka sledovala například i bývalého šéfa místní organizace AfD a poslance Spolkového sněmu českého původu Petra Bystroně. Na podzim loňského roku sledování ale po zhruba pěti měsících ukončila.