Rival Merkelové
V CDU je dusno, příčinou je diskuze o migračním paktu OSN

Migračním paktem OSN by se měl zabývat prosincový sjezd německých křesťanských demokratů (CDU), je přesvědčen jeden z trojice hlavních kandidátů na předsedu strany a ministr zdravotnictví Jens Spahn. Jeho požadavek, který počítá s tím, že by Německo případně svůj podpis odložilo, se ale setkal především s tvrdou kritikou.

Osmatřicetiletý Spahn, který zatím svou kandidaturu staví z velké části na kritice migrační politiky kancléřky a končící šéfky CDU Angely Merkelové, je přesvědčen, že s globálním paktem OSN o migraci se pojí řada nezodpovězených otázek. "Všechny otázky občanů patří na stůl a mají být zodpovězeny, jinak nás to rychle politicky dožene," míní.

Ve straně ale jeho požadavek narazil. Místopředseda Thomas Strobl vyjádřil přesvědčení, že CDU se nemůže zbláznit z populistické hysterie na pravici. Křesťanští demokraté nemají podle něj jednat ze strachu z kampaně protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD), která se proti paktu staví.

Ministr hospodářství Peter Altmaier, podle něhož se CDU nemůže nechat hnát populistickými silami, připomněl, že poslanci CDU/CSU o dohodě hodiny diskutovali a nakonec ji jasnou většinou schválili. Šéf zahraničního výboru parlamentu Norbert Röttgen (CDU) zase vyjádřil přesvědčení, že pakt je v německém národním zájmu, protože je prvním krokem mezinárodního společenství k řízení migrace.

Tvrdě se do Spahna, který má ale třeba podporu saské CDU, opřela také koaliční sociální demokracie, podle níž hledá blízkost k AfD a americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Místopředseda poslanecké frakce svobodných demokratů (FDP) Alexander Graf Lambsdorff zase Spahnovu snahu označil za "úplnou blbost", která je motivována tím, že v souboji o post šéfa CDU zatím výrazně ztrácí za protikandidáty Annegret Krampovou-Karrenbauerovou a Friedrichem Merzem.

Globální pakt o migraci předběžně schválily všechny členské země OSN s výjimkou USA. Jde o nezávaznou dohodu, která má být oficiálně přijata na schůzce v marockém městě Marrákeši 10. a 11. prosince. Vlády Maďarska a Rakouska už letos v červenci, respektive na konci října oznámily, že se v Marrákeši k dohodě nepřipojí. Následně odmítla účast na paktu také česká vláda; proti dokumentu se staví i Polsko a Bulharsko a odmítne jej nejspíš též Chorvatsko.