Návrat běženců
Válka v Sýrii? "Jestli rychle neskončí, zůstaneme v Německu"

Syrští běženci v Německu věří, že se jednoho dne vrátí do své vlasti a jejich zkušenosti z demokracie jim pomohou zlepšit tamní společnost. Čím déle však konflikt v blízkovýchodní zemi potrvá, tím bude šance na návrat menší, protože budou zesilovat jejich vazby v Německu. To říkají uprchlíci, kteří dostali stipendia na německých univerzitách.

"Odešel jsem na začátku občanské války. Měl jsem pocit, že talentovaní lidé jsou v Sýrii odsouváni stranou, když se nepřihlásí k vládnoucímu režimu," uvedl rodák z Aleppa Bašár Diar, který v Německu dokončil vysokou školu a našel si tam práci. "Tady se cítím být součástí společnosti a jsem za to vděčný," řekl plynnou němčinou, v níž však zůstávají patrné stopy arabského přízvuku.

Vděčnost vůči Německu cítí i Mustafa Karahamad, který z Damašku utekl do uprchlického tábora v Libanonu a odtamtud loni přišel do Evropy. "Jsem rád, že tady mohu studovat. Svoje zkušenosti bych chtěl uplatnit v nevládní organizaci a věřím, že jednou se budu moci podílet i na zlepšení situace v Sýrii," řekl.

Německou společnost vidí Karahamad jako vzor pro budoucnost Sýrie. "Velká věc je už jenom to, že je tu svoboda vyjadřování. Nemusím se bát, že když veřejně řeknu svůj názor, obrátí se to proti mně," řekl.

"Ze své zkušenosti při hledání práce můžu říct, že v Německu je daleko nižší míra korupce než v Sýrii. Zaměstnavatele zajímala moje kvalifikace a mé osobní vlastnosti. Nebylo nutné mít nějaké kontakty, abych práci sehnal," uvedl Diar s tím, že by byl rád, kdyby podobná situace mohla být někdy i v jeho vlasti.

Do Sýrie by se Diar jednoho dne rád vrátil, v současnosti jsou však podle něj vyhlídky na takový krok špatné. "Musela by se zásadně zlepšit bezpečnostní a politická situace v Sýrii, což se pravděpodobně v brzké době nestane. A když zůstanu v Německu déle, může se stát, že se mi tu rozvine kariéra nebo že tu založím rodinu. A potom by už byl návrat do Sýrie obtížný," připouští.

Karahamad naproti tomu stále věří, že své zkušenosti z Německa bude moci uplatnit i v Sýrii. Podle něj by blízkovýchodní zemi pomohlo, kdyby podobnou zkušenost mělo víc Syřanů. "Rozhodně to ale neznamená, že doporučuji lidem v uprchlických táborech v Libanonu a v Turecku, aby zaplatili převáděčům a pokusili se přeplavit přes Středozemní nebo Egejské moře," zdůraznil. Přínosnější by podle něj bylo, kdyby se po skončení konfliktu v Sýrii zavedly pravidelné výměnné pobyty, které by umožnily syrským studentům poznat evropskou společnost.

Diar i Karahamad získali stipendia pro studium na německých vysokých školách od Německé akademické výměnné služby (DAAD). Podle ní v letošním školním roce dostalo možnost studovat na německých univerzitách 271 Syřanů, v příštích letech by se měl jejich počet zvýšit. DAAD chce také běžencům nabízet přípravné kurzy, aby se mohli na vysoké školy hlásit i v případě, kdy nedosáhnou na stipendium.

Zkušenosti z uplynulých desítek let migrace v Německu nicméně ukazují, že i když mnozí azylanti zpočátku tvrdí, že by se chtěli jednou vrátit do bývalé vlasti a využít tam znalosti a zkušenosti získané ve Spolkové republice, učiní tak jen minimum z nich. Platí přitom obecně úměra, že čím méně vzdělaný a čím méně úspěšný v pracovní sféře člověk je, tím méně ho to táhne zpět, protože v bohatých západních zemích má mnohem lepší zajištění.