Mezi muslimkami ve Francii je přibližně dva tisíce žen, které nosí burku, tedy jsou zahaleny od hlavy k patám. Takový je alespoň odhad francouzského ministerstva vnitra, který dnes zveřejnil deník Le Figaro. Předpoklad je ale podle některých názorů ještě příliš skromný.
Rozhořívá se také polemika, zda toto množství znamená, že radikálnější projevy islámu jsou ve Francii jen okrajovou záležitostí, nebo že už představují ohrožení pro zbytek společnosti.
Mohamedánů žije v třiašedesátimilionové Francii asi pět milionů. Muslimské šátky na hlavách žen lze ve městech vidět často, burka je vzácná.
Početní odhad pochází z tajné zprávy ministerstva vnitra z letošního léta o
působení radikálních hnutí v zemi, a to zejména salafistů, kteří horují pro návrat k tradičnímu životu po vzoru proroka Mohameda a přikazují ženám se zcela zahalovat.
Evropa plná Mohamedů: prorok vytlačuje tradiční jména
Afričanů je přes miliardu. Experti: Půjdou do Evropy
Policie přitom s přihlédnutím k salafistické aktivitě ve Francii považuje údaj téměř dva tisíce žen za pravděpodobný.
André Gerin, předseda parlamentní komise, kterou letos pověřil prezident Nicolas Sarkozy zkoumáním situace kolem nošení závojů muslimkami a zejména zjištěním, zda nejde o porušování jejich občanských práv, označil odhad za podhodnocený, i když rozumnější než ten předchozí.
Z tajných služeb proklouzl totiž na veřejnost údaj o 367 ženách nosících burku, což vyvolalo bouři. Podle Gerina to je málo i jen na oblast Lyonu na jihovýchodě Francie, kde je přítomnost zahalených žen patrně nejmarkantnější.
ČTĚTE TAKÉ: Britští muslimové přibývají desetkrát rychleji než ostatní
Debatu kolem závojů odstartoval na jaře také právě tento bývalý starosta lyonského předměstí Vénissieux, kterého znepokojil prudký nárůst počtu zcela zahalených žen.
Sarkozy pak v létě v projevu k oběma komorám parlamentu dal najevo, že burka není v republikánské Francii vítaná. Také vyjádřil názor, že nošení burek jejich nositelky zotročuje a ponižuje.
Komisi poslední odhad rozhodně nestačí. Nechce spoléhat na práci policie a raději osloví zejména sociální úřady daných regionů, které mají podrobnější přehled o situaci v muslimských rodinách. Ty totiž často patří k častým klientům správ sociálního zabezpečení.
Otázkou ale je, nakolik budou ochotny spolupracovat, když jde o tak citlivé téma. Republikánská zásada rovnosti totiž například fakticky zakazuje při vyplňování evidenčních listů či dotazníků zkoumat původ, barvu pleti či vyznání francouzských občanů.
Podle Gerina netkví také problém v množství žen, které burku nosí. Jde podle něho hlavně o to, že burka je symbol nástupu islámského fundamentalismu v posledních 15 letech.
V Belgii, Nizozemí nebo Británii byl tento fenomén dlouho označován za okrajový. Teď se probouzejí, když zjišťují, jak hodně žen nosí burky v některých jejich městech, tvrdí Mohamed Abdi, poradce státní tajemnice pro města a byty Fadely Amarové.
"Proto je zapotřebí, abychom byli ve Francii rázní a jasně řekli 'ne' fundamentalismu. Tím se vyhneme nástupu rasismu," dodává.
Komise složená z 32 francouzských poslanců z celého politického spektra má koncem roku zveřejnit zprávu, v níž má padnout především doporučení, zda zpřísnit, či naopak zmírnit čtyři roky starý zákaz nošení okázalých náboženských symbolů na úřadech a ve školách. Amarová například navrhuje rozšířit zákaz mimo jiné na nemocnice a městskou hromadnou dopravu.
Francouzská rada muslimského vyznání (CFCM) nošení závojů obhajuje jako projev náboženské svobody, na druhou stranu řada umírněných muslimů nelibě nese, že islám je stále spojován s tímto oblečením, které je podle nich projevem zaostalosti části jejich souvěrců.
Ministr pro imigraci Eric Besson, stejně jako předsedkyně opozičních socialistů Martine Aubryová netají obavy, že zpřísnění zákona by muslimské ženy příliš neosvobodilo, ale nakonec je zcela zavřelo za zdmi jejich domů.
Foto: ČTK/AP a Profimedia
