Občanská válka
Vyhnat muslimy a další cizáky z Německa? To by byla hrůza

Větu "Cizinci pryč!” (Ausländer raus!) vyslovuje ve Spolkové republice nahlas na veřejnosti jen málokdo. Jenže jak ukazují průzkumy, podobně smýšlí asi polovina Němců. Co by se však stalo, kdyby Německo opravdu vystěhovalo všechny cizince? Nová kniha s názvem Německo bez cizinců - scénář se na to pokouší odpovědět. A dochází k děsivým závěrům.

Novináři Pitt von Bebenburg a Matthias Thieme se ve své knize snažili předpovědět, co by vyhnání zhruba sedmi milionů lidí znamenalo pro pracovní trh, hospodářství, příjmy z daní, sociální systémy, rodinu, vzdělávací systém a vztah Německa k mezinárodnímu společenství.

Ve svém díle autoři posadili do čela Německa fiktivní pravicově populistickou vládu, která radikálně vystěhuje ze země všechny ty, kdo mají cizí pas. Tedy také občany EU a lidi sezdané s německým partnerem. Novináři oslovili četné experty, aby s jejich pomocí ukázali, jaké důsledky by takové vyhnání cizinců mohlo mít. Už zmíněná asi polovina Němců si myslí, že cizinců je v jejich domovině až moc.

Autoři popisují, jak by se nejdříve začal hroutit a omezovat provoz odvětí, kde pracuje nadprůměrný počet cizinců. Tedy například letiště, gastronomie, čisticí služby, pečovatelská zařízení pro staré a různě zdravotně postižené lidi, veškerá doprava. Postupný kolaps pečovatelských služeb by třeba znamenal, že lidé by se o své staré a tělesně či duševně postižené rodinné příslušníky museli starat sami, což by často znamenalo odchod ze zaměstnání a ztrátu výdělku.

Dalším příkladem je bankovnictví, které působí mezinárodně a v jehož středním a vyšším managementu pracuje zvláště hodně cizinců. Zahraniční peněžní domy by začaly zavírat v Německu své filiálky. To všechno by mělo ohromný negativní dopad na německé hospodářství. Malým i velkým podnikům by chyběly bankovní služby, úvěry... Akciové společnosti jako Daimler, Bayer či E.on b, které jsou většinově v zahraničních rukou, by začaly ze Spolkové republiky stahovat kapitál, což by mělo za následek burzovní krach.

Rozpočtům státu, spolkových zemí a obcí by chybělo ročně 50 miliard eur z daní a hrubý domácí produkt by se snížil o 150 až 200 miliard eur. Důsledkem by byly mimo jiné vyšší daně, vyšší sociální odvody a zvýšení věku pro odchod do důchodu.

U toho by ale zdaleka nezůstalo. Takový masivní zásah do života společnosti by vyvolal řetězovou reakci a důsledkem by byly podmínky blížící se době války. Zbylé obyvatelstvo by muselo nejen více, ale i nuceně pracovat, protože by se dramaticky nedostávalo pracovních sil. Ekonomika by utržila těžké rány.

Důsledkem by byla také mezinárodní izolace a vyloučení SRN z Evropské unie. Vyhnání cizinců by prakticky každý občan pocítil tvrdě na vlastní kůži.

Je například iluzí, píše se v knize Německo bez cizinců - scénář, že v zemi by se bez "auslendrů" snížila kriminalita. Naopak. Aby bylo možné cizince opravdu vykázat za hranice, stal by se z Německa restriktivní policejní stát. Potenciál násilí by se zvýšil. Společnost by se ještě více rozdělila na chudé a bohaté. A hledali by se jiní obětní beránci, na nichž by bylo možné si vybít frustraci. Došlo by k občanské válce.

Zemi bez cizinců by se vyhýbali jiní cizinci, zhroutil by se cestovní ruch (celková ztráta 26 miliard eur ročně). Němci by se ocitli v izolaci.

Některé konkrétní cifry. Kolik by například ztratila obyvatel různá města? Frankfurt nad Mohanem 25,1 procenta, Stuttgart 23,1 procenta, Mnichov 23 procent a Norimberk 20,1 procenta. Pokud jde o spolkové země, nejvíce by úbytek obyvatel postihl Berlín (13,6 procenta), Hamburk (13,5), Bádensko-Württemersko (11,9) a Hessensko (11,2 procenta).

Cizinec není našinec, Ale kdo je vlastně "cizinec"?

Je třeba ovšem podtrhnout, že není cizinec jako cizinec. Zmiňovaná asi polovina Němců, kteří si myslí, že cizinců je v jejich zemi příliš, myslí ve svých úvahách à la "Ausländer raus!" jen určitý "druh" cizáků - především Afričany, Araby a Turky. Ve svém resentimentu jdou ale (někteří) Němci ještě dále a svůj výběr nechtěných cizinců sužují nejčastěji na muslimy. Je to spojeno i s obavami z islamizace Evropy.

Na konci své knihy ale Pitt von Bebenburg a Matthias Thieme nabízejí určité uklidnění. K hrůznému scénáři Německa bez cizinců s největší pravděpodobností nedojde. Že by se v zemi chopili moci pravicoví populisté, je za současného stavu věcí téměř nemožné.