Zmizelé letadlo ukazuje technologické hranice
02.06.2009 09:55
V cestujících se pěstuje myšlenka, že letadla jsou nacpána posledním nejdokonalejším technologickým vybavením. Ale případ zmizelého letu číslo 447 letecké společnosti Air France dokazuje, že technologie má své hranice, napsal americký list The Washington Post.
Z podrobností, které jsou dosud známé, měl letoun Air France s 228 lidmi na palubě na trase z Ria de Janeiro do Paříže poslední kontakt s brazilskou letovou kontrolou v pondělí před půl čtvrtou ráno SELČ.
Krátce předtím se letadlo dostalo do oblasti bouří a silných turbulencí, což vedlo ke spekulacím, že letoun A330-200 mohl zasáhnout blesk.
ČTĚTE TAKÉ: Po zmizelém airbusu nad Atlantikem zatím ani stopa
Není naděje. Letadlo s 228 lidmi zmizelo nad Atlantikem
V pondělí dopoledne francouzské letecké úřady označily letadlo za pohřešované. V té době už brazilská a francouzská vojenská letadla pročesávala obě strany Atlantiku a pátrala po troskách airbusu.
Analytici se snažili zjistit, jakým typem satelitního komunikačního systému byl přesně letoun vybaven. Využívají-li letadla nejnovější zařízení, pak mohou automaticky přenášet takové informace, jako je pozice letadla, výška, směr a rychlost. Ale ne všechna letadla létající přes oceán jsou podobnou technologií vybavena.
Někteří experti říkají, že s ohledem na rozlohu oceánu nebude možná přesné místo neštěstí nikdy nalezeno. "Pokud se letadlo zřítilo v polovině Atlantiku, pak bude velmi těžké najít jakékoli hmatatelné trosky," soudí John Hansman, profesor aeronautiky a astronautiky z Massachusettského technického institutu (MIT).
"Střední oblasti oceánů jsou nejodlehlejšími částmi světa. Je to jako jít na severní pól. Je to oblast, kde je jen velmi omezená možnost komunikace."
To by se mohlo stát noční můrou pro vyšetřovatele, kteří kladou mimořádný důraz na objevení takzvaných černých skříněk letadla, kam se ukládají údaje o letu a záznam komunikace v kabině.
Skříňky se obvykle aktivují, jakmile se k nim dostane voda a následujících zhruba 30 dní vysílají signál, který je umožní lokalizovat. Pátrací týmy by se ale musely dostat do oblasti zhruba 1,2 až 1,5 kilometru od nich, aby mohly jejich signál zachytit.
Vyšetřovatelé z celého světa budou chtít přesně vědět, co se na letu pokazilo. Stroj A330-200 je v letectví běžně používán a specializuje se na mezinárodní lety, zvláště pak transatlantické.
Analytici uvádějí, že letouny Airbus 330 zatím měly bezpečnostní záznamy bez šrámů.
Hans Weber, poradce pro letecké technologie, připouští, že letadlové satelitní systémy mají svá omezení. "Jakmile letoun narazí na vodu, rozbije se," vysvětluje. "Stejně jako u vašeho auta, můžete tam mít všechny informace, ale pokud se vám stane tragická nehoda, systém GPS nepřežije."
Letová kontrola používá ke sledování letadel pozemní radary, ale ty vidí jen zhruba do vzdálenosti 160 kilometrů od pevné země. Jakmile je letadlo z dohledu uprostřed oceánu, hlásí obvykle piloti pozici s využitím vysokofrekvenční vysílačky v určitých "ohlašovacích bodech" na své cestě.
Tímhle způsobem létají letadla přes oceán od 40. let. "Když jste uprostřed oceánu, jste tam v podstatě sami za sebe," dodává Hansman.
Foto: Profimedia a Airbus
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.