Před rokem, 14. dubna 2023, odstartovala z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně raketa Ariane 5 se sondou Juice, která tak zahájila osmileté putování k Jupiteru. Úkolem první evropské mise k této největší planetě Sluneční soustavy je prozkoumat místní systém a trojici ledových měsíců, kde se pokusí zjistit, zda by na nich mohl existovat život.
Na projektu pod hlavičkou Evropské kosmické agentury (ESA) pracovaly tisíce lidí z desítek zemí světa, svou stopu od nosné rakety až po měřící čidla zanechal také český průmysl a vědecká pracoviště.
Raketa Ariane 5 se vznesla krátce po deváté hodině ráno místního času. Zhruba 27 minut po zážehu motorů rakety se od sondy, v tu dobu letící ve výšce 1500 kilometrů nad zemí, oddělil poslední nosný stupeň. Tento okamžik znamenal úspěšný start.
"Dnešní mise byla plně úspěšná," oznámil krátce poté Stéphane Israël, šéf francouzské společnosti Arianespace, která start zajišťovala. Řízení kosmické lodi na cestě k Jupiteru po oddělení posledního stupně od týmu v Kourou poté převzalo Evropské středisko kosmických operací (ESOC) v německém Darmstadtu. Sonda pak začala s rozkládáním solárních panelů o ploše 85 metrů čtverečních, které jí po celou cestu mají zajistit napájení vědeckých přístrojů a palubních systémů.
Cílem mise je prozkoumat planetární soustavu Jupiteru a jeho tři ledové měsíce. Europa, Callisto a obrovský Ganymedes podle vědců pod ledovou krustou skrývají oceány, které by potenciálně mohly být místem pro vznik života. "Naší hlavní otázkou je, zda můžeme v rámci Jupiterovy soustavy najít obyvatelná místa. Poznatky o Jupiteru nám odhalí mnohé o naší Sluneční soustavě a dalších systémech," uvedl při předletovém tiskovém brífinku ESA planetární vědec Olivier Witasse.
ESA na projektu pracuje od začátku minulého desetiletí. Mise vyšla na zhruba 1,6 miliardy eur (37,6 miliardy korun). Na vývoji a testování sondy a zařízení se podle ESA podílelo přes 2000 lidí z 23 zemí včetně českých vědců a podniků. Juice je vybavena deseti přístroji včetně optických kamer, spektrometrů či čidel elektrického a magnetického pole, které kromě ledových měsíců prozkoumají například i Jupiterovu atmosféru a magnetosféru.
Vědci z Astronomického ústavu a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se podíleli na přístroji pro měření elektromagnetických vln. Do přípravy mise Juice se zapojili také vědci z brněnského Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR, kteří pomocí vlastní kryogenní aparatury otestovali míru tepelného vyzařování speciálního povlaku sondy. Z českého průmyslu se na misi odílely například firmy Frentech Aerospace, 5M a L.K. Engineering, které pracovaly na robotickém rameni nesoucím magnetometry a na prvcích pro radiační stínění. Firma BD Sensors pak vyrobila části elektroniky, která musí přežít v extrémních podmínkách v okolí Jupitera. Českou stopu nese i raketa Ariane 5, na jejíž výrobě spolupracovala klatovská firma ATC Space.
Rakety Ariane 5 začaly létat do vesmíru v roce 1996. Od té doby dostaly do kosmu například sondu Rosetta, která zkoumala kometu Čurjumov-Gerasimenko, satelity evropského navigačního systému Galileo nebo vesmírný teleskop Jamese Webba. Rakety této generace nahradí nová verze Ariane 6, která by měla poprvé startovat letos v létě.
