Základní údaje o teroristické organizaci Islámský stát (IS), která byla před pěti lety (23. března) poražena na posledním zbytku svého území na východě Sýrie (to znamenalo definitivní konec samozvaného chalífátu, který IS vyhlásil v červnu 2014 v iráckém Mosulu):
- IS byl na vrcholu moci v letech 2014 a 2015, když v červnu 2014 vyhlásil na dobytém území na severozápadě Iráku a na východě a severu Sýrie takzvaný chalífát, tedy vládu hlavy muslimské obce. Do jeho čela se tehdy v iráckém Mosulu postavil vůdce IS abú Bakr Bagdádí. Tehdy IS ovládal území o rozloze 90.000 až 100.000 kilometrů čtverečních (přibližně rozloha Maďarska či Portugalska, asi o 20.000 km2 více než ČR), kde žilo podle odhadů osm až 12 milionů lidí a na kterém organizace prosazovala svůj výklad islámského práva a spravovala roční rozpočet přesahující miliardu dolarů. Pod svým velením měla více než 30.000 bojovníků.
- V Iráku byl IS poražen v prosinci 2017, boje proti němu trvaly téměř čtyři roky (od ledna 2014), zahynulo nejméně 80.000 lidí. V Sýrii byl IS v říjnu 2017 vytlačen arabsko-kurdskou milicí z města Rakka, které dříve sloužilo jako hlavní bašta IS v Sýrii. Na posledním zbytku území, obci Baghúz na východě Sýrie, byl IS poražen 23. března 2019. To zároveň znamenalo konec samozvaného chalífátu.
- Islámský stát se rozšířil i do Libye, kde byl poražen v prosinci 2016, kdy ho síly věrné vládě v Tripolisu vytlačily z města Syrta (asi 450 kilometrů východně od metropole), které ovládal od roku 2015.
- Po roce 2019 se skupina vrátila k povstalecké taktice v oblastech, které kdysi ovládala, operuje z odlehlých úkrytů a pokračuje ve svém propagandistickém úsilí, které jí získalo příznivce kupříkladu v Africe (například v Mali či Burkina Fasu), ale i v Afghánistánu, na Srí Lance či v Turecku.
- IS loni v srpnu potvrdila smrt svého vůdce abú Husajna Husajního Kurajšího, o jehož úmrtí informovalo už loni v dubnu Turecko. Jeho vláda tehdy uvedla, že Kurajší byl zabit při operaci tureckých tajných služeb na severu Sýrie. Mluvčí IS ale poté řekl, že Kurajší zemřel na severozápadě Sýrie v provincii Idlib při střetech s další džihádistickou skupinou, Haját Tahrír aš-Šám (HTS), která bývala odnoží syrské Al-Káidy. Celkem čtyři z šesti vůdců IS zabily americké síly, nyní je šéfem IS abú Hafs Hášimí Kurajší.
- Skupina, kterou OSN a další organizace označily za teroristickou organizaci, byla známá masivním porušováním lidských práv. Během své vlády v severním Iráku zahájila genocidu jezídů, pronásledovala křesťany a šíitské muslimy, zveřejňovala videa s uřezáváním hlav vojáků, novinářů a humanitárních pracovníků a zničila několik kulturních památek. Masakry a teroristické útoky páchala také na územích mimo svou kontrolu.
- IS se od roku 2015 přihlásil k mnoha teroristickým útokům, ať už na území Sýrie či Iráku, nebo jinde po světě. K nejtragičtějším atentátům patří série sebevražedných útoků v jemenském metropoli Saná v březnu 2015 (přes 140 mrtvých), atentáty v Ankaře v říjnu 2015 (přes 100 mrtvých), podíl na zřícení letadla ruské společnosti na egyptském Sinajském poloostrově v říjnu 2015 (224 mrtvých), útoky v Paříži v listopadu 2015 (130 mrtvých) a v Nice v červenci 2016 (86 mrtvých), útok na mešitu na severu Sinajského poloostrova v listopadu 2017 (311 mrtvých), atentát v pákistánské provincii Balúčistán v červenci 2018 (149 mrtvých), velikonoční útoky v roce 2019 v kostelech a hotelech na Srí Lance (258 mrtvých), sebevražedný útok u kábulského letiště v srpnu 2021 (182 obětí) či dva pumové útoky letos v lednu na pietní shromáždění u hřbitova v íránském městě Kermán (94 mrtvých).
- V Iráku patřil k nejhrůznějším útokům atentát v centru Bagdádu v červenci 2016 (323 mrtvých), v Sýrii koordinované útoky v jihosyrském městě Suvajda a okolních vesnicích v červenci 2018 (nejméně 258 mrtvých).
- IS byl v letech 2004-2013 napojen na teroristickou síť Al-Káida a podílel se i na povstání v Iráku proti americké okupaci.
- Příslušníci IS pocházeli z různých zemí. V jeho řadách bojovaly v Iráku a v Sýrii tisíce bojovníků, v organizaci byli zástupci salafistických hnutí, některých sunnitských kmenů i bývalí vojáci z armády dřívějšího iráckého prezidenta Saddáma Husajna.
- IS je znám přísnou interpretací islámu a islámského práva šaría a je nechvalně proslulý násilím páchaným na obyvatelstvu a zaměřeným hlavně na ty, kteří vyznávají jiná náboženství než sunnitský islám.
- Za teroristickou skupinu IS označily OSN, EU, Británie, USA, Austrálie, Kanada, Rusko či Indie, ale i řada muslimských zemí (Indonésie, Malajsie, Turecko, Saúdská Arábie či Egypt).
- IS podle odborníků několikrát změnil název, v roce 1999 si říkal Džamáa at-Tavhíd, později Bilád ar-Ráfidín a poté Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL). Od června 2014 se nazýval jen Islámský stát (IS).
- Podle zpráv OSN se IS dopouštěl "systematických a do očí bijících porušení" mezinárodního práva, zabíjel civilisty, páchal sexuální útoky na ženy a dívky, prováděl únosy a cílené útoky na politické i náboženské vůdce a zabíjel děti.
- IS ve snaze vymazat stopy přítomnosti neislámských kultur také proslul ničením kulturních památek, kupříkladu v srpnu 2015 zničili jeho stoupenci v historickém městě Palmýra Belův chrám, asi nejznámější památku v místě zapsanou na seznamu světového dědictví UNESCO. V roce 2017 vyhodili radikálové z IS do povětří slavnou mešitu An-Núrí v Mosulu, z níž abú Bakr Bagdádí vyhlásil chalífát.
- V srpnu 2014 zveřejnil IS první video, na kterém jeho stoupenci zabili zahraniční rukojmí. Podobné vraždy, jejichž záznamy se šířily po internetu, se později mnohokrát opakovaly.
