Izraelci se mohou vrátit domů přes Kypr; šéf jordánské diplomacie navštívil Írán

Izraelské ministerstvo dopravy bude organizovat kyvadlovou námořní dopravu z Kypru do Izraele, aby pomohlo Izraelcům, kteří mají problém dostat se domů po rušení leteckých spojů, oznámila ministryně dopravy Miri Regevová podle serveru The Times of Israel (ToI). Už dvě desítky aerolinek v těchto dnech zrušily lety do Izraele i z něj kvůli rostoucím obavám z možné íránské odvety za zabití šéfa palestinské teroristické organizace Hamás tento týden v Teheránu, za nímž stojí zřejmě Izrael.

Uklidnit situaci na Blízkém východě se dnes snažil na vzácné návštěvě Teheránu také jordánský ministr zahraničí Ajmán Safadí.

"Izraelci, kteří jsou v cizině a mají zájem o dopravení domů, ať kontaktují izraelskou ambasádu v dané zemi, nebo zavolají na horkou linku ministerstva zahraničí," uvedla izraelská ministryně dopravy Regevová, když dnes oznamovala, že dala pokyn k zařízení kyvadlové námořní dopravy z Kypru. Podle serveru ToI zůstalo kvůli rušení letů do Izraele z posledního týdne v zahraničí asi 100.000 Izraelců.

Kyperská vláda tento týden zopakovala, že je připravena pomoci i při evakuacích z Libanonu. Řada zemí tento týden vyzvala své občany, aby Libanon opustili kvůli obavám, že vzájemné ostřelování izraelské armády a libanonského hnutí Hizballáh přeroste v otevřenou válku. Mluvčí kyperské vlády tento týden zopakoval, že plán evakuací je v pohotovosti už od října, kdy začala válka v Pásmu Gazy. Kyperský plán ESTIA byl využit například i v roce 2006, kdy dlouhodobý konflikt Izraele s Hizballáhem přerostl v měsíční válku. Tehdy Kypr z Libanonu evakuoval tisíce cizinců.

Kyperskou infrastrukturu pro možné evakuace si byl tento týden prohlédnout i náměstek amerického ministerstva zahraničí Richard Verma, který v předchozích dnech navštívil také Bejrút a leteckou základnu na jihu Turecka, kde podle tureckých médií kontroloval logistickou připravenost pro krizovou situaci.

Na oficiální návštěvu Íránu dnes dorazil šéf jordánské diplomacie Safadí jako první vysoce postavený představitel Jordánska po více než 20 letech, uvedla agentura AP. Íránský prezident Masúd Pezeškján na setkání s ním prohlásil, že atentát na Haníju byl "velikou chybou sionistického režimu (Izraele), která nezůstane bez odpovědi", uvedla podle Reuters íránská státní televize. Írán už ve středu bezprostředně po atentátu slíbil Izraeli, který se k odpovědnosti za čin nepřihlásil, ale ani ji nepopřel, tvrdou odvetu.

Jordánsko je spojencem Západu a v dubnu pomohlo izraelské protivzdušné obraně spolu s USA, Británií a Francií odrazit přes tři sta raket a útočných dronů, které na něj poslal Írán v odvetě za izraelský úder na konzulát v Damašku, při němž 1. dubna zemřelo sedm důstojníků íránských revolučních gard. Teherán na Izrael, svého letitého úhlavního nepřítele, přímo zaútočil vůbec poprvé. Ammán také obviňuje proíránské milice v Sýrii, že pašují do Jordánska drogy.

"Cílem mé návštěvy v Íránu je projednat vážnou eskalaci v regionu a vést upřímnou a jasnou diskusi, jak čestně a transparentně překonat rozdíly mezi oběma našimi zeměmi," řekl Safadí na společné tiskové konferenci v Teheránu se svým íránským protějškem. "Jordánsko vždy aktivně hájilo palestinskou věc a práva palestinského lidu. Odsoudilo izraelskou okupaci palestinských území a odmítlo všechny stupňující se kroky Izraele, které brání dosažení bezpečnosti, stability a spravedlivého míru," dodal ministr.

Safadí už ve středu atentát na Haníju ostře odsoudil, když jej označil za "ohavný zločin a eskalační krok, který představuje porušení mezinárodního a humanitárního práva a narušení státní suverenity". Na dnešní tiskové konferenci pak dodal, že Jordánsko si přeje ukončení eskalace a "mír, bezpečí a stabilitu" v blízkovýchodním regionu. Vyzval také k přijetí účinných opatření pro zastavení "izraelské agrese" v Pásmu Gazy s cílem "uchránit celý region před důsledky regionální války, která by měla ničivý dopad na všechny".

Izrael vede v Pásmu Gazy válku proti hnutí Hamás v odvetě za jeho teroristický útok z loňského 7. října, při němž zahynulo téměř 1200 lidí hlavně mezi civilisty a dalších 251 osob bylo odvlečeno na palestinské území jako rukojmí. Rozsáhlá odvetná ofenziva Izraele si za téměř deset měsíců bombardování a bojů vyžádala životy téměř 40.000 Palestinců včetně ozbrojenců Hamásu, velkou část hustě zastavěného úzkého pobřežního pásu srovnala se zemí, většinu z 2,3 milionu obyvatel vyhnala z domovů a způsobila hlubokou humanitární krizi.