Izraelský premiér Netanjahu odvolal ministra obrany Galanta kvůli "krizi důvěry"

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes večer odvolal ministra obrany Joava Galanta s odkazem na údajnou krizi důvěry, nahradil ho dosavadní ministrem zahraničí a svým spojencem Jisraelem Kacem. Novým šéfem diplomacie se stane současný ministr bez portfeje Gideon Saar. Oznámila to Netanjahuova kancelář.

Podle Galanta stála za jeho odvoláním hlavně jeho podpora všeobecné branné povinnosti, úsilí o propuštění rukojmích a tlak na vyšetření událostí z loňského 7. října.

"Uprostřed války je mezi premiérem a ministrem obrany potřeba víc než kdy jindy plná důvěra... V posledních měsících byla tato důvěra bohužel narušena," uvedl Netanjahu. Tato krize důvěry podle něj neumožňuje normálně pokračovat ve vedení vojenské kampaně. Premiér uvedl, že se snažil rozpory překlenout, ale ty "se stále prohlubovaly" a navíc pronikaly na veřejnost. "Ba co hůř, dozvídali se o nich naši nepřátelé, kteří z nich měli potěšení a velký prospěch." Dodal, že průvodním jevem těchto rozepří byly Galantovy činy a prohlášení, které často odporovaly rozhodnutím vlády. Většina jejích členů podle Netanjahua s jeho rozhodnutím souhlasí.

Premiér předal ministrovi strohý dopis s oznámením jeho odvolání osobně dnes večer na krátké schůzce, napsal server The Times of Israel. V dopise o jedné větě mu podle ToI sdělil, že jeho mandát vyprší do 48 hodin od převzetí dopisu, a poděkoval mu za jeho práci.

"Bezpečnost Státu Izrael byla a vždy zůstane posláním mého života," napsal Galant krátce po odvolání na síti X. Později večer na tiskové konferenci uvedl, že důvody pro jeho odvolání jsou tři: odmítání "diskriminační" legislativy, kterou prosazuje vládní koalice a která má udělit výjimku z povinné vojenské služby ultraortodoxním židům; jeho tlak na uzavření dohody o propuštění izraelských rukojmích, a to i tehdy, zůstane-li v Gaze u moci teroristické hnutí Hamás; a jeho výzvy k ustavení státní komise, která by vyšetřila okolnosti říjnového útoku Hamásu na jižní Izrael i války, která následovala.

"Od 7. října (2023) jsem se soustředil na jediné poslání - vítězství ve válce," prohlásil Galant na emotivním brífinku a varoval před "morální temnotou" ohrožující Izrael. O premiérovi se nezmínil.

Neshody a napětí mezi Netanjahuem a Galantem jsou dlouhodobé. Odvolání Galanta z funkce ministra obrany oznámil premiér již v březnu 2023, protože Galant tehdy vyzval k zastavení kontroverzní reformy soudnictví, proti níž tehdy pravidelně demonstrovaly desítky tisíc lidí. Netanjahu posléze rozhodnutí změnil s tím, že Galant kvůli zhoršené bezpečnostní situaci v zemi ve funkci zůstane.

Během války v Pásmu v Gazy, kterou Izrael vede proti Hamásu v odvetě za jeho říjnový útok, pak neshody mezi premiérem a ministrem obrany odrážejí širší rozkol mezi pravicovou vládní koalicí a armádou, která dlouhodobě upřednostňuje uzavření dohody o příměří a propuštění rukojmích. Galant prohlašuje, že válka postrádá jasný směr, zatímco Netanjahu opakuje, že boje nemohou skončit, dokud nebudou zcela zlikvidovány vojenské i vládní kapacity Hamásu v Gaze.

Netanjahuovo rozhodnutí, jež padlo v den, kdy se pozornost světa upíná k prezidentským volbám ve Spojených státech, ostře kritizovala opozice a organizace za osvobození rukojmích. Přichází v době, kdy v izraelské vládě panuje napětí kvůli povolávání ultraortodoxních židů do vojenské služby. Galant v pondělí schválil nábor dalších 7000 těchto mužů do izraelské armády a je odpůrcem legislativy, která by jim nadále poskytovala výjimku z vojenské služby. Tu naopak prosazují dvě ultraortodoxní strany, o něž se opírá Netanjahuova vládní koalice.

"Ministr obrany, který oznámí povolávací rozkazy pro tisíce haredim (ultraortodoxních židů), je vyhozen uprostřed války a vpředvečer (íránského) útoku ve prospěch zákona o vyhýbání se vojenské službě," uvedl poslanec opoziční Národní jednoty Orit Hacohen s odkazem na projednávanou legislativu a očekávanou odvetu Íránu za izraelské vzdušné údery na íránská vojenská zařízení z 26. října.

Premiérovo rozhodnutí naopak uvítal krajně pravicový ministr Itamar Ben Gvir, jenž prohlásil, že Galant je stále "hluboce uvězněn v představě", že ve válce "není možné dosáhnout absolutního vítězství".

Avšak Benny Ganc, Netanjahuův hlavní politický rival, označil jeho krok za "politiku na úkor národní bezpečnosti". Další opoziční lídr Jair Lapid prohlásil, že takové rozhodnutí "vprostřed války je aktem šílenství" a že Netanjahu "zaprodává bezpečnost Izraele a jeho vojáky pro vlastní politické přežití".

Po oznámení Galantova odvolání vyšly do ulic Tel Avivu demonstrovat tisíce lidí, kteří zablokovali hlavní místní dálnici a zapalovali na ní ohně. Manifestace se konala také v Jeruzalémě poblíž Netanjahuova domu a ve městě Haifa, kde rovněž demonstranti zapalovali ohně na silnicích. Několik lidí policie zatkla.

Odvolání ministra obrany kritizovalo i Izraelské obchodní fórum, které sdružuje dvě stovky největších firem v zemi a reprezentuje většinu zaměstnanců v soukromém sektoru. Podle serveru The Times of Israel zvažují podnikatelé a také největší izraelský odborový svaz protestní stávku.