Kreml se dnes odmítl vyjádřit k vyšetřování pátečního teroristického útoku v Krasnogorsku u Moskvy. Mluvčí Dmitrij Peskov bez odpovědi ponechal otázky na zapojení teroristické organizace Islámský stát (IS), která se dříve přihlásila k odpovědnosti, i dotazy ohledně zuboženého stavu podezřelých. Čtyři z nich o víkendu stanuli před soudem, podle kterého se k činu přiznali.
Peskov také uvedl, že Rusko na vyšetřování nespolupracuje s žádnou další zemí. Ochránci lidských práv se ohradili proti mučení podezřelých, ruský premiér Michail Mišustin prohlásil, že si nezaslouží žádné slitování.
Útok v koncertní hale Crocus City Hall si vyžádal nejméně 137 mrtvých a téměř 200 zraněných. Jde o nejsmrtelnější podobný útok v Rusku za poslední desetiletí.
Ruské bezpečnostní síly v sobotu oznámily, že dopadly pachatele. Celkem informovaly o zatčení 11 osob, včetně čtyř útočníků. Moskva naznačovala jejich spojení se sousední Ukrajinou, k útoku se ale opakovaně přihlásila teroristická organizace Islámský stát. Kyjev jakékoli zapojení důrazně popřel.
"Vyšetřování pokračuje a bylo by nevhodné, aby ho prezidentská kancelář komentovala," uvedl dnes podle agentury TASS Peskov. Dodal, že ruský prezident Vladimir Putin zatím nemá v úmyslu místo útoku navštívit, dnes odpoledne ale hodlá s moskevskými představiteli a zástupci bezpečnostních složek prodiskutovat po útoku přijatá opatření.
Bez komentáře kremelský mluvčí ponechal i otázky ohledně stavu podezřelých, kteří se o víkendu objevili u soudu zbití a zakrvácení. Na jednom z videí kolujících na sociálních sítích je podle všeho vidět, jak jednomu ze zadržených někdo mimo záběr uřízl ucho. Pravost videa ale nelze ověřit, podotkla agentura AFP.
"Tuto otázku nechávám bez odpovědi," reagoval na obvinění z mučení podezřelých Peskov a odmítl se vyjádřit i k totožnosti zbývajících sedmi zadržených v souvislosti s činem.
"Odpovědí na barbarství by nemělo být barbarství," uvedli ochránci lidských práv z nevládní Skupiny proti mučení (Komanda protiv pytok), coby nástupkyně ruskými úřady zakázaného Výboru proti mučení. V prohlášení, o kterém informoval server Meduza, skupina odsoudila zjevné mučení podezřelých z útoku na koncertní síň v Krasnogorsku, které předvedli k soudu "s odříznutým uchem" a i jednoho dokonce v bezvědomí.
"Hodnota doznání vynuceného mučením je kriticky nízká. Člověk místo pravdy nejčastěji říká to, co může, aby mučení skončilo," upozornili. Oběti mučení často říkají lži ve snaze alespoň na chvilku přerušit násilí a utrpení, a tak vynucená doznání mohou svést vyšetřování na mylnou cestu. A bez znalosti všech okolností zločinu bude těžké v budoucnu odvrátit podobnou hrůzu. Mučení zvyšuje míru krutosti ve společnosti a sama společnost tím upadá. Pokud stát dovolí mučení podezřelých z terorismu, může se dopouštět nezákonného násilí i proti dalším občanům, varovala skupina.
Kreml odmítl, že by ohledně teroristického útoku udržoval nějaké kontakty se západními zeměmi. Ty v čele se Spojenými státy dříve varovaly před možností teroristického útoku při velkém veřejném shromáždění na ruském území a Washington v pátek uvedl, že má ohledně tragédie v Crocus City Hall zpravodajské informace.
"Naše služby pracují samostatně. O pomoci (jiných států) nyní není řeč," uvedl Peskov.
Tématem tiskového brífinku v Kremlu byl i trest smrti, o kterém se v souvislosti s tresty pro pachatele teroristického činu v posledních dnech v Rusku začalo hovořit. Peskov uvedl, že prezidentský úřad se těchto diskuzí neúčastní, po nejvyšším trestu ale volal mimo jiné bývalý ruský prezident a premiér a současný místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv.
"Musí být zabiti? Musí. A budou," uvedl dnes na telegramu.
"Pokračuje vyšetřování. Viníci budou potrestáni. Slitování si nezaslouží," řekl premiér Mišustin podle tiskových agentur během setkání s komunistickými poslanci.
Trest smrti není v Rusku uplatňován od roku 1996, kdy se země vstoupila do Rady Evropy, a alternativou se stalo doživotní odnětí svobody.
