"Hodný“ Taliban? Pákistán si spojence vybírat nemůže

Vychrtlí mladíci s vlasy po ramena, pásy s náboji okolo těla a znatelně opotřebovanými kalašnikovy - tito islámští bojovníci však nebojují proti pákistánské armádě, ale po jejím boku. "Jsme hrdí Pákistánci," deklaruje jejich mluvčí, vysoký muž v typické čapce takíja. "Jsme s armádou v jejím boji proti surovým teroristům."

Armáda v rámci masivní ofenzivy proti talibanskému opevnění v Jižním Vazíristánu spolupracuje s nepříliš pravděpodobnými spojenci. Čtyři skupiny jsou talibanské prakticky ve všem kromě jména, ale prioritou je teď pro Islámábád porazit Hnutí Talibanu v Pákistánu (Tahrík Tálibán Pákistán, TTP).

ČTĚTE TAKÉ: Útok na tržišti v Pákistánu: desítky obětí
                        Pákistánská armáda má ve Vazíristánu jen malou šanci

Pákistán zahájil útok 17. října, 30 tisíc vojáků a jejich spojenců má za úkol vytlačit z pevných pozic nějakých deset tisíc bojovníků Talibanu a al-Kajdy. Ti jsou v současné době víceméně obklíčeni ve svých horských základnách, i díky dohodě se skupinami, které se počítají mezi hlavní rivaly Hakimulláha Mahsúda, současného vůdce TTP.

Jenže noví přátelé pákistánské armády znepokojují západní spojence, napsal britský deník Guardian. Mnozí z nich jsou aktivní i v Afghánistánu a posílají přes nekontrolovanou hranici vojáky do střetů s NATO. Jiní zase skrývají příslušníky al-Kajdy podezřelé z útoků na Západě, možná dokonce Usámu bin Ládina.

Armáda však nemá s těmito "neslušnými aliancemi" příliš na výběr, ne v situaci, kdy hrozba talibanského hnutí tolik nabrala na významu. V minulých týdnech stálo TTP za krvavými útoky, které měly za následek přinejmenším 150 obětí. Sebevražedné atentáty mířily na úřadovny OSN, univerzitu, policejní budovy i vojenské velitelství v Rávalpindí.

Mahsúd proti Mahsúdovi

Jedním ze spojenců pákistánské vlády je skupina Abdulláha Mahsúda, frakce kmenu Mahsúdů ve městě Díra Ismáíl Chán, nedaleko od Jižního Vazíristánu. Odtud sem přicházejí tisíce utečenců, které boje vyhnaly z domovů.

Před místním velitelstvím parkuje nový džíp, známka podpory od pákistánské vlády. Vnitřek připomíná studentské ubikace, jenže jsou plné islámských bojovníků. Jeden z nich se modlí s nablýskanou pistolí v ruce, další spolu z legrace zápasí.

Budova je přísně hlídaná. V červnu vůdce skupiny Karíj Zajnúddin Mahsúd, který usiloval o velení celého TTP, přišel o život přímo zde, zastřelil ho jeden z osobních strážců. Toho platil tehdejší vůdce TTP Bajtulláh Mahsúd, jehož ovšem šest týdnů nato zabil americký bezpilotní letoun. V čele frakce v D. I. Chánu je od té doby Zajnúddinův bratr Misbáhuddin, který se přidal na stranu vlády - ze všeho nejspíš podle pravidla o nepříteli nepřítele.

Skupina hodlá asistovat armádě při střežení hranic Jižního Vazíristánu, vysvětluje Misbáhuddinův mluvčí Sajfulláh Mahsúd. „Jenom čekáme na vládu, až zavelí vpřed," ujišťuje. Osmdesát procent Mahsúdů je prý na jejich straně: „Všichni jsou proti Hakimulláhově brutalitě."

Místní politici i novináři jsou ohledně jejich podpory skeptičtější, ale potvrzují, že Misbáhuddinovi lidé sehráli důležitou roli při zatýkání desítek podezřelých talibů a sektářských extremistů v D. I. Chánu i v blízkém Tánku.

V Pákistánu proti Talibanu, v Afghánistánu s ním

Spojenectví s centrální vládou má ovšem své jasné hranice. Sajfulláh sice vítá novináře, ale odmítá se s nimi bavit o al-Kajdě, USA i Afghánistánu. V dřívějších rozhovorech podporoval Misbáhuddin násilí proti americkým jednotkám a vyslovil se i pro vizi globálního islámského chalífátu, jak ji hlásá al-Kajda.

Tyto rozpory jen zvýrazňují, nakolik se liší priority západních zemí a Pákistánu. Zatímco NATO a jeho spojenci se snaží zničit bezpečné úkryty Talibanu a al-Kajdy, Islámábád potřebuje nejprve zastavit domácí násilí.

V současnosti tak ani Západu nezbývá než momentální partnery Islámábádu tolerovat. Nestabilita režimu, který disponuje jadernými zbraněmi a má nevyřízené účty se sousední Indií, by mohla vést k daleko horším důsledkům.

PSALI JSME: Série povstaleckých útoků v Pákistánu - 40 mrtvých 
                      Taliban v Pákistánu má nového vůdce. Cílem NATO?

Na druhou stranu, pakty s klanovými vůdci se ne vždy ukázaly jako spolehlivé. Mezi lety 2004 a 2006 uzavřela armáda tři mírové dohody s wazíristánským Talibanem, který je nerespektoval, pouze zneužil klidu k vlastnímu rozvoji. Podobně se zhroutilo ujednání s Talibanem v neslavném údolí Svát letos v únoru, oblast pak stejně musela bolestně vyčistit armáda.

Tentokrát však vláda nemá na výběr, soudí Riffát Hussajn, který na univerzitě v Islámábádu přednáší bezpečnostní studia. Hrozí nebezpečí, že by se některý z mocných vůdců Talibanu zase obrátil proti armádě a v okamžiku ji vystavil nesrovnatelně většímu nebezpečí. "To je scénář z nočních můr," citoval jej Guardian.

Foto: Profimedia.cz/AFP, ČTK/AP, Reuters