Merkelová nevnímá žádné své rozhodnutí v krizích jako vyloženou chybu

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová nepovažuje žádné ze svých rozhodnutí v krizích z doby šestnáctileté vlády za vyloženou chybu. Uvedla to v rozhovoru se skupinou RND, který poskytla u příležitosti vydání svých memoárů. Kniha s názvem Svoboda, Paměti 1954 - 2021 dnes vyšla ve třech desítkách jazyků včetně češtiny. Kritiku, které čelí kvůli některým krokům v politice vůči Rusku, v migrační krizi či v době pandemie covidu-19, bývalá kancléřka podle svých slov bere na vědomí, za svými rozhodnutími si ale stojí.

"Dokážu pochopit, že lidé, kteří vidí, co (ruský prezident Vladimir) Putin páchá na Ukrajině, mi vytýkají chyby. S tím musím žít," řekla politička, která vládla Německu jako kancléřka v letech 2005 až 2021. Ve vztahu k Rusku vsázela mimo jiné na prohlubování hospodářské spolupráce a doufala, že to může přinést i politické změny v Rusku. Zároveň přiznává, že chtěla zajistit levný plyn pro německé hospodářství.

Na jednání s Putinem Merkelová obšírně vzpomíná ve své knize, kterou sepsala s dlouholetou spolupracovnicí Beate Baumannovou. Za dobu, po kterou ho znala, se podle Merkelové "Putin a s ním Rusko změnili, z počáteční otevřenosti vůči Západu přes odcizení až po úplné zatvrzení". I při zpětném pohledu ale považuje bývalá německá kancléřka za správné, že až do konce své vlády kladla důraz na to, aby udržela s Putinem dialog.

Ruského prezidenta ve svých memoárech označuje Merkelová za člověka, který na ni působil jako muž, který chce být až zoufale brán vážně. Byl "pořád ve střehu", jen aby se k němu někdo nechoval špatně, vždy připravený na "mocenské hry".

Podle Merkelové se už nikdo nikdy nedozví, jestli by bylo možné zabránit ruské invazi na Ukrajinu z února 2022, kdyby nebylo pandemie covidu-19 a mohla se vést místo virtuálních osobní jednání. "Jisté ale je, že pandemie covidu-19 byla hřebíčkem do rakve minským dohodám," uvedla. Dvojice dohod, které pomáhala Merkelová uzavřít v letech 2014 a 2015, měla urovnat konflikt na východě Ukrajiny. Povstání proruských separatistů na Donbasu a ruská anexe ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014 se ale ukázaly být jen předstupněm rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu. Merkelová ve své knize vyzývá, aby se při hledání konce ruské války proti Ukrajině hledalo i diplomatické řešení. "To se musí vymyslet předem, aby bylo v pravý okamžik k dispozici," napsala.

Kromě politiky vůči Rusku se Merkelová v memoárech vrací také k migrační krizi roku 2015 a ke slavné větě "Zvládneme to", "Wir schaffen das", kterou pronesla, aby uklidnila obyvatele Německa. "Kdyby mi tehdy někdo řekl, že 'Wir schaffen das', tahle tři banální slova, mi budou někteří potom týdny, měsíce, roky a někteří až dodnes vyčítat, podívala bych se na ně nevěřícně a zeptala se: Co prosím? Nemám říkat, že to zvládneme, protože by tato slova mohl někdo špatně pochopit tak, že chci do Německa přivést všechny uprchlíky světa?" napsala. V knize se vyslovila pro to, aby Evropa chránila své vnější hranice, zároveň ale vždy umožňovala legální migrační cesty. Evropa podle ní bude vždy díky své prosperitě a hodnotám migranty přitahovat.

S ohledem na vzestup protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD) Merkelová varovala demokratické strany před tím, aby se snažily AfD "rétoricky trumfovat", aniž by nabízely skutečná řešení problémů.

Ve svých memoárech se Merkelová na více než sedmi stech stranách věnuje také svému dětství, dospívání v totalitní Německé demokratické republice (NDR) a politické kariéře ve spolkové republice, která ji dovedla až do křesla kancléřky. Německou vládu vedla 16 let, během kterých se musela vyrovnávat s finanční a dluhovou krizí, migrační krizí, pandemií covidu-19 i konfliktem na Ukrajině. Agentura DPA poznamenala, že velká překvapení kniha, jejíž části zveřejnil už minulý týden deník Die Zeit, nepřináší. Memoáry neobsahují ani velkou dávku sebekritiky, dodala DPA. Merkelová ale dává nahlédnout do svého soukromí, které si vždy pečlivě střežila.