Spolupráce s Afrikou
Merkelová: Uprchlíci v libyjských táborech trpí. To musíme zastavit

Lídři zemí Evropské unie dnes zahájili se svými africkými protějšky dvoudenní vrcholné setkání, jehož cílem je omezit migraci severním směrem a zajistit větší bezpečnost v regionu. Německá kancléřka Angela Merkelová v této souvislosti na summitu v Abidžanu v Pobřeží slonoviny prohlásila, že se musí zabránit tomu, aby migranti "trpěli v hrozných táborech v Libyi" a aby se prodávali do otroctví. Reagovala tak na nedávné záběry migrantů na dražbě otroků v Libyi, jež vyvolaly mezinárodní pohoršení.

"Existuje společný zájem na ukončení nelegálního přistěhovalectví," uvedla Merkelová podle agentury Reuters. "To je teď nejdůležitější pro celý africký kontinent, protože máme zprávy, že mladí afričtí muži se v Libyi prodávají jako otroci," dodala.

Prezident Pobřeží slonoviny Alassane Ouattara uvedl, že bezpečnost Evropy a Afriky bude záviset na schopnosti vyřešit krizi v Libyi a ukončit nelidské zacházení způsobené migrantům.

EU se snaží zpomalit riskantní stěhování desetitisíců Afričanů na starý kontinent přes Středozemní moře rozvojovou pomocí a dalšími prostředky, včetně zpřísňování hraničních kontrol. Mnozí Afričané se však cítí k migraci donuceni kvůli vysoké nezaměstnanosti a následkům klimatických změn a váží cestu navzdory hrozbě smrti či zneužití ze strany převaděčů. Ročně jich umírají v moři na 3000.

Belgický premiér Charles Michel v rozhovoru s AP řekl, že s dalšími mladšími lídry, jako jsou francouzský prezident Emmanuel Macron a lucemburský premiér Xavier Bettel, chce dát vztahům mezi Afrikou a Evropskou unií nový náboj. "Pocházím z generace, která vnímá Afriku jako partnera," řekl Michel. "V naší generaci už není prostor pro nostalgii po minulosti nebo pocity viny," dodal premiér ze země, která stejně jako Francie patří k bývalým koloniálním mocnostem.

Zpomalit migraci se povedlo v Nigeru. Ale s posílením kontroly hranic v této zemi se stalo novou tranzitní zemí sousední Mali. Ze státu, který trpí nyní extrémní chudobou, také odchází mnoho lidí. Jen málo migrantů z Mali se chce vracet do vlasti a tamější vládě vyhovuje, že emigranti posílají vydělané peníze svým příbuzným, kteří zůstali doma.

V Mali i ve zbytku Afriky počet obyvatel prudce roste. Prognózy naznačují, že do roku 2050 vzroste počet obyvatel v Mali ze zhruba 17 milionů na více než 40 milionů. To znamená, že migrační tlak bez výrazné zahraniční finanční pomoci jen tak nepomine.

Klíčovou iniciativou je proto spuštění evropského plánu vnějších investic, tedy mechanismu pro africké investice jak finančních institucí, tak soukromého sektoru. Do roku 2020 by měl do Afriky přitáhnout investice dosahující až 44 miliard eur (více než 1,1 bilionu korun).

EU je už nyní největší africký obchodní partner a zahraniční investor, v roce 2015 do Afriky mířily evropské investice za 32 miliard eur (asi 816 miliard korun).

Summit se má soustředit také na zlepšování perspektiv pro mladé lidi, neboť zhruba 60 procent africké populace je mladší než 25 let. A právě mladí Afričané nejčastěji volí riskantní snahu o překonání Středozemního moře na cestě do Evropy.

EU a africké země souhlasí, že při zvládání migrace je klíčová záchrana životů, boj s pašeráky lidí, zajištění legálních možností migrace a snaha o zlepšení situace a hospodářských možností lidí v afrických státech, aby necítili potřebu vydávat se na riskantní cestu do Evropy.