Mexičané si v nedělních volbách zřejmě poprvé v historii zvolí do čela země ženu

Na sto milionů Mexičanů může v neděli přijít k volbám, aby rozhodli o novém prezidentovi, nových poslancích a senátorech či několika guvernérech. Stejně jako před šesti lety jsou i tyto volby označovány za největší v historii země. Ty letošní jsou ale jedinečné v tom, že po nich téměř jistě bude mít Mexiko ve svém čele poprvé ženu.

Nedělní prezidentské volby budou totiž hlavně soubojem dvou žen, které mají výrazný náskok před třetím v pořadí, osmatřicetiletým bývalým poslancem Jorgem Álvarezem Máynezem z menší strany Občanské hnutí. Favoritkou je bývalá starostka mexické metropole Claudia Sheinbaumová, jíž bude tento měsíc dvaašedesát a která je blízkou spojenkyní levicového prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora. Ten se o druhý mandát už ucházet nemůže. Mexiko nemá druhé kolo voleb, prezidentem bude vítěz nedělního hlasování. Do úřadu nastoupí 1. října, dosud to bylo 1. prosince.

Vystudovaná fyzička Sheinbaumová má v průzkumech dlouhodobě jasný náskok před podnikatelkou a bývalou senátorkou Xóchitl Gálvezovou, která kandiduje za opoziční koalici Síla a srdce pro Mexiko (FCM) a ještě před rokem byla nepříliš známou političkou. Náskok Sheinbaumové se sice v posledních týdnech zmenšil, pořád jí ale jasně stačí na vítězství. Podle průzkumů by měla kandidátka vládní strany Morena dostat přes 50 procent hlasů, druhá by měla skončit Gálvezová s asi 30 procenty a třetí Máynez se zhruba deseti procenty hlasů.

Sheinbaumová byla v roce 2018 jako první žena zvolena do čela mexické metropole, úřad opustila loni v červnu, aby se mohla ucházet o prezidentskou kandidaturu. Na této radnici působila už od prosince 2000 do května 2006, v době, kdy byl starostou López Obrador, a na starosti měla životní prostředí.

Kandidátka vládní strany těží z popularity prezidenta přezdívaného AMLO, který se v prosinci 2018 stal po dlouhých desetiletích první levicovou hlavou Mexika. A ač bývá označován i za populistu či autoritáře, stále se těší zhruba 60procentní popularitě.

"AMLO je konzervativec v ekonomických otázkách a levicový populista v těch sociálních," řekl BBC Mundo analytik Jorge Zepeda. Televize France24 označila za úspěchy současného prezidenta stabilní ekonomiku, výrazné zhodnocení pesa vůči dolaru a snížení počtu chudých Mexičanů o několik milionů. Nepodařilo se mu ale pokročit v chronických problémech, jimiž je korupce a vysoká kriminalita. Podle BBC Mundo k popularitě prezidenta přispěly i jeho tradiční tiskové konference (Maňaneras), které pořádal každý den od sedmi ráno.

Sheinbaumová slíbila, že bude pokračovat mimo jiné v sociální politice současné vlády. Chce také bojovat s nedostatkem vody v zemi, jejíž velkou část dlouhodobě sužuje sucho, a snažit se o větší podíl obnovitelných energií.

Jedenašedesátiletá Gálvezová, která byla do loňského listopadu pět let senátorkou, pochází z indiánského etnika Otomiů a - ač z chudé rodiny - dokázala vystudovat informatiku a stát se úspěšnou podnikatelkou. V kampani také označila za jednu ze svých priorit zajistit přístup k dostatku pitné vody všem Mexičanům, mimo jiné opravou a rozšířením infrastruktury. V rámci boje s kriminalitou chce reformovat systém věznic tak, aby byly "skutečnými centry sociální rehabilitace". Pro velmi nebezpečné zločince navrhuje megavězení podobné tomu, jaké nechal postavit salvadorský prezident Nayib Bukele.

Kriminalita poznamenala i kampaň. Od loňského září, kdy začaly registrace kandidátů, byly v Mexiku zabity tři desítky kandidátů. Gangy se snažily před volbami zastrašit kandidáty různých stran a prosadit na radnice své favority, aby si v oblasti udržely vliv.

Obyvatelé Mexika, které má asi 129 milionů obyvatel, v neděli obsadí asi 20.000 funkcí, kromě prezidenta i členy obou komor parlamentu (500 poslanců a 128 senátorů), guvernéry osmi ze 31 států mexické federace či vedení mexické metropole. Tu by ráda opět vedla vládní strana Morena, která do voleb postavila také ženu, ekonomku Claru Brugadaovou, jež se utká s advokátem Santiagem Taboadou z opoziční Strany národní akce (PAN).

Volební místnosti se otevřou v osm ráno místního času (v 16:00 SELČ) a uzavřou v šest večer (v pondělí 2:00 SELČ), první výsledky by měly být známy asi čtyři až pět hodin poté.

V Latinské Americe zastávalo podle CNN dosud úřad prezidenta jen 13 žen, z toho ne všechny byly zvoleny ve volbách, některé jen dočasně vedly nečekaně uvolněný nejvyšší úřad. V současné době má v tomto regionu prezidentku Honduras (Xiomara Castrová) či Peru (Dina Boluarteová, která převzala úřad z pozice viceprezidentky po sesazení Pedra Castilla). První zvolenou prezidentkou v Latinské Americe se stala v roce 1990 v Nikaragui Violeta Barriosová Chamorrová.